Několik lidí, kteří byli v 90. letech součástí vrcholné politiky, zakládá novou politickou platformu SPIN (Spravedlnost a inovace). Současně se jedná o signatáře Kroměřížské výzvy, která chce najít budoucího českého prezidenta. Odborníkem na bezpečnostní oblast SPINu je Michael Kocáb, právními otázkami se zabývá Hana Marvanová a jako jakýsi mluvčí platformy vystupuje Jan Kalvoda. Jak zakladatelé SPINu zdůraznili, ač se nejedná o politickou stranu, politiku tato platforma ovlivňovat chce.

„Český národ se neztotožňuje se současnou politikou, ztratil důvěru v politiku, která je rutinní, bez nároku na odpovědnost. Je to politika minulého století,“ zahájil Jan Kalvoda představování ideové platformy Spravedlnost a inovace. Dodal, že cílem SPINu jde o skutečný restart liberální demokracie. „Co chceme? Prosazovat svůj program v politických a veřejných debatách. Chceme získat veřejnou pozornost,“ prohlásil.

Kalvoda a rovněž připustil, že SPIN s některými politickými stranami už jednal. „Z určité loajality je ale nechceme specifikovat,“ řekl. Dodal také, že někteří z členů SPINu možná budou kandidovat již v nadcházejících parlamentních volbách. „Vedou se o tom jednání. Jsme ale realisté, s malým er, proto pro nás podzimní volby nejsou prvořadé,“ uvedl.

Mezi programové cíle SPINu, kterými chce „restartovat demokracii“, patří lepší ekonomický růst spojený s technologickým a vědeckým pokrokem. To je podle SPINu cesta k prosperitě. Cesty ke spravedlnosti by mělo být dosaženo zrychlením soudních řízení, zformulováním nové trestní politiky či lepším zákonem o soudních znalcích. Nezbytné je podle SPINu také zefektivnit sociální politiku a ukotvit Česko v Evropské unii a NATO.

Politickou platformu SPIN představil ve středu odpoledne Jan Kalvoda, advokát a bývalý politik. Kalvoda v 90. letech předsedal Občanské demokratické alianci (ODA), působil jako místopředseda první a druhé vlády Václava Klause a krátce zastával funkci ministra spravedlnosti. Rezignoval v roce 1996 poté, co přiznal, že neoprávněně používal titul JUDr., ačkoliv nesložil rigorózní zkoušky.

Mezi další tváře SPINu patří hudebník Michael Kocáb, bývalý poslanec Federálního shromáždění a ministr pro lidská práva a národnostní menšiny. Ten má na starosti otázku bezpečnosti a zahraniční armády, zatímco právnička Hana Marvanová zastupuje oblast práva. Marvanová, která byla aktivní političkou v 90. letech a na začátku nového milénia, se přitom o návrat do politiky už pokusila. V únoru 2014 ji ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) jmenovala svou 1. náměstkyní. O několik měsíců později ale Marvanová kvůli rozepřím s ministryní rezignovala.

Pod Válkovou přitom na ministerstvu krátce působil i Pavel Štern, který má na starosti „sociální stránku věci“ SPINu. Šterna z funkce náměstka pro vězeňství a trestní politiku odvolala sama ministryně, když jí odmítl sdělit podrobnější informace o průběhu řízení tendru na elektronické náramky pro domácí vězně, na které podle něj neměla nárok.

„Expertem“ na oblast inovace je pak bratr Pavla Šterna, Jan, který byl poslancem Federálního shromáždění a později působil jako televizní dramaturg a producent. Poslední tváří, kterou SPIN dopředu odhalil, je Jiří Kotek, někdejší mluvčí Občanského fóra a zakladatel strany ALTERNATIVA. Kotek se bude orientovat na vazbu na regiony.

Iniciativu SPIN podporuje také novinář a vysokoškolský pedagog Tomáš Klvaňa, europoslanec Jiří Pospíšil nebo advokát Milan Hulík.

Hilšer a možná Pospíšil

Kroměřížská výzva navrhuje na prezidenta europoslance za TOP 09 a někdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera a vysokoškolského pedagoga Marka Hilšera. Jediný, kdo zatím kandidaturu potvrdil a začal se sběrem podpisů, je Hilšer. Fischer na konci března oznámil, že se o prezidentské úřad ucházet nebude a Pospíšil své rozhodnutí sdělí až v červnu.

Za Kroměřížskou výzvou stojí celostátní občanská iniciativa Peloton, která byla založená v Kroměříži loni v květnu. Cílem Pelotonu je podporovat v prezidentské volbě v roce 2018 demokratické kandidáty, mezi jejichž priority patří například zakotvení Česka v NATO a spolupráce v rámci Evropské unie. Vhodný kandidát by měl být také morální autoritou uznávanou doma i v zahraničí.