V úterý 15. září vyšel v Olomouckém deníku a sedmi jeho dalších regionálních mutacích článek s názvem „Josef Tesařík: Proč v Olomouci vzniká BEA kampus“. Od autora, zakladatele a většinového majitele společnosti Tesco SW, to byla v zásadě chvála vlastního dobrého díla.

Povahou bezpochyby inzertní text, který však redakce umístila do názorové rubriky, obhajuje smysluplnost více než dva roky starého osmnáctipatrového administrativního centra a zdůrazňuje i obecné pohnutky tvůrce: vytvořit zázemí pro stýkání světů podnikání, vzdělání a veřejné správy, a pozdvihnout tak hanáckou metropoli mezi moderní prosperující města.

Šestašedesátiletý Tesařík se s podobnými vizemi svěřoval do novin už mnohokrát. Vystudovaný matematik s titulem doktora přírodních věd má v regionálním tisku vděčnou oporu jako „úspěšný podnikatel, vizionář, ale také muž, který si neoblomně jde za svým cílem“. S firmou Tesco SW, která patří mezi největší tuzemské poskytovatele IT služeb a mimo jiné zvítězila ve sporné zakázce na národní monitorovací systém pro využívání fondů EU, postavil v Olomouci už dvě výškové administrativní budovy, z valné části z vlastních prostředků. Před zmíněným BEA kampusem to bylo v roce 2003 Regionální centrum Olomouc. Novější věžák se zatím nedaří naplnit nájemníky, většinu obsazených pater zabírá Tesaříkem založená Moravská vysoká škola a kanceláře Tesco SW. Nutno však dodat, že projekt, který Tesařík představuje jako veřejně prospěšný, přesto slušně vydělává. Správcovská společnost vykázala za loňský rok zisk necelých 14 milionů korun.

Ve starší výškové budově, která stojí před olomouckým nádražím, sídlí kromě krajského úřadu a firem jako ČEZ, Allianz nebo ČSOB také senátor za ČSSD a podnikatelův bratr Martin Tesařík. Také on vystupuje jako velký olomoucký patriot. „Hájím tradice a zájmy Hané,“ vzkazuje ze svých webových stránek, kde vystavuje své fotky v kroji. Někdejší primátor, poslanec a hejtman je díky svému lidovému stylu stále celkem oblíbený a podle místních politiků má slušné šance, že příští rok obhájí mandát v horní komoře. Martin Tesařík už dříve potvrdil, že znovu kandidovat chce. Po nedávných událostech ale možná změní plány.

Cinknuté zakázky pro radnice a kraje?

Článek jeho bratra Josefa totiž v polovině září nevyšel náhodou. Necelé dva týdny předtím přinesl deník Echo24.cz informaci o trestním stíhání tří manažerů Teska SW z mladší generace Tesaříků – Josefa mladšího, Davida a Michala. Protikorupční policie je obvinila z manipulace veřejných zakázek, poškozování finančních zájmů Evropské unie a porušování hospodářské soutěže. Spolu s nimi začala stíhat ještě 17 lidí a také osm právnických osob včetně Teska SW. Obvinění se týká celkem jedenácti zakázek z let 2009 až 2014 pro radnice ve Zlíně a Přerově a kraje Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský, Královéhradecký a Pardubický. Škodu policisté vyčíslili na necelou čtvrtmiliardu korun.

Tesaříkům hrozí poměrně vysoké tresty, v horším případě kolem osmi let, protože podle vyšetřovatelů postupovali organizovaně. Jejich vinu samozřejmě nelze předjímat, dokud nepadne soudní verdikt. Ke zdrženlivosti nabádá i skutečnost, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, jehož radikální pojetí trestní odpovědnosti politiků v kauze Nagyová vyznělo u soudů v podstatě naprázdno. V této věci se ale zdá, že policisté a státní zástupci mají lépe nabito. Usnesení o zahájení trestního stíhání se opírá o bohatý důkazní materiál včetně množství odposlechů a zachycených mailů. Nepomohly ani přezdívky, heslování nebo komunikace přes šifrovací mobilní aplikaci Blackberry Messenger. Policisté navíc získali množství písemných materiálů, když na konci loňského září provedli čtyři desítky prohlídek v dotčených městech a krajích.

Více než třicetistránkové usnesení, jehož kopii má Týdeník Echo k dispozici, popisuje poměrně cynický postup při dobývání IT zakázek, fungující podle jednoho vzorce. Zpravidla šlo o projekty takzvané vnitřní integrace nebo „rozvoj služeb e-governmentu“ – zjednodušeně o digitalizaci, datové propojení jednotlivých pracovišť a jejich úpravu pro dálkovou komunikaci s občany. Výběrová řízení byla podle obvinění „cinknutá“ od samého začátku – už podoba zadávací dokumentace vznikala pod nepřímou taktovkou budoucího vítěze (proto jsou mezi obviněnými také zástupci konzultačních firem, kteří zakázky připravovali). Pak už stačilo jen nastavit kritéria na míru, dohodnout se s konkurencí na ceně a rozdělit si vítězství v projektech.

Podle vyšetřovatelů měli „vedoucí postavení ve skupině“ místopředseda představenstva a obchodní ředitel Teska SW Josef Tesařík mladší a jeho bratr David, člen představenstva a technický ředitel: „Organizovali některé schůzky se členy skupiny, rozhodovali o obchodních a technických záležitostech souvisejících s tvorbou studií proveditelnosti, projektových dokumentací, zadávacích dokumentací, technických specifikací a také nabídek do veřejných soutěží (…) rozdávali úkoly ostatním členům skupiny nebo se s nimi na dílčích úkolech dohodli a ve spolupráci s nimi se také podíleli na úpravách dokumentů pro zadávací řízení.“ Funkci jakéhosi mezičlánku mezi bratry, poradenskými firmami a konkurencí údajně plnil bratranec Michal Tesařík, tehdy obchodní manažer Teska. Firma v reakci na zmíněné informace zdůraznila, že vznesené obvinění nijak neovlivní její podnikání a služby. „Tesco SW a.s. a její zaměstnanci vždy postupovali dle zákona a toto stanovisko jsme připraveni obhájit u soudu. Obvinění není rozsudek a presumpce neviny se až do pravomocného rozsudku týká každého,“ stojí v prohlášení. Jakýkoli další komentář společnost odmítla s poukazem na probíhající trestní řízení.

Bratři Tesaříci mlčí

Josef Tesařík starší mezi desítkou hlavních obviněných není. V citovaném usnesení je zmiňován jako ten, který předkládal úřadům finální nabídky za Tesco SW. Představa, že neměl potuchy o tom, jakým způsobem jeho firma přichází k zakázkám, se však poněkud vymyká mezím fantazie. Vůbec se v policejním dokumentu nezmiňuje jméno bratra, politika Martina Tesaříka. Osobně se ho kauza přesto dotýká – obviněný Michal Tesařík, který nyní vede mezitím oddělenou a přejmenovanou dceřinou firmu Teska SW v Praze, je senátorův syn. A nezpochybnitelná je i politická vazba. Projekt s názvem „Rozvoj služeb eGovernmentu v Olomouckém kraji“, u něhož policisté vyčíslili největší škodu, více než sto milionů, byl schválen na krajském úřadě v době, kdy byl Martin Tesařík hejtmanem Olomouckého kraje. Také v tomto případě se manažeři Teska podle vyšetřovatelů dohodli se zástupci poradenské firmy Eunice Consulting na zadávací dokumentaci. Předem určeným vítězem se stala firma AutoCont CZ, Tesco se spokojilo s postavením hlavního subdodavatele. Týdeník Echo se na Martina Tesaříka obrátil s několika dotazy, senátor po více než dvou týdnech napsal, že se ho trestní stíhání ve věci manažerů Teska netýká. „Vzhledem k této skutečnosti a mému přesvědčení, že média nemají ovlivňovat a zasahovat do probíhajících policejních vyšetřování, se k tomuto tématu nebudu vyjadřovat,“ dodal.

Josefovi staršímu a Martinu Tesaříkovi nebylo nikdy výslovně dokázáno, že by vzájemně těžili ze vztahu podnikatel–politik. Přesto se jména bratrů v této souvislosti občas skloňovala, například před jedenácti lety, když vyplulo na povrch pozadí sporného výběrového řízení na informační systém pro olomouckou nemocnici. Zakázku za 125 milionů dostal počítačový gigant IBM. Subdodavatelem, který celý systém dával dohromady, bylo Tesco SW. Nemocnice se však tou dobou topila v dluzích a zakázka byla podle některých odborníků předražená. Když v červnu 2004 tehdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi odvolal šéfa nemocnice Jaroslava Vomáčku, dostal premiér Vladimír Špidla emotivní protestní dopis od olomouckého krajského výboru ČSSD. Podepsal ho také Martin Tesařík, jenž byl tehdy nejen olomouckým primátorem, ale také místopředsedou ČSSD. Novinářům tvrdil, že o smlouvě svého bratra s IBM nevěděl, a spojování označil za účelovou konstrukci. Nakonec Tesco a olomoucká ČSSD vlastně vyhrály, protože Kubinyi po pár měsících na ministerstvu skončil a Vomáčka se vrátil do vedení nemocnice. Na jiný případ bratrské vzájemnosti upozornil před třemi lety anonym. Kraj tehdy krátce před odchodem Martina Tesaříka z funkce hejtmana poslal Moravské vysoké škole šest milionů korun. Josefu Tesaříkovi, který tehdy přišel dotaci vysvětlovat na jednání zastupitelstva jako zakladatel školy, to přišlo normální. „Já jako manažer společnosti Tesco SW dávám škole ročně dva miliony korun ze svého, tak proč by na to nemohly jít peníze z veřejných prostředků, když to můžou dělat ve Švýcarsku?“ prohlásil.

Zisky díky státu

Společnosti Tesco SW nelze upřít, že se už v 90. letech prosadila u velkých soukromých klientů, jako byly banky či mobilní operátoři. Stěžejní roli ale vždy hrály zakázky pro veřejný sektor. Už první běžně dostupná výroční zpráva firmy za rok 2001 uvádí mezi nejvýznamnějšími klienty Českou národní banku, České dráhy nebo Úřad pro ochranu osobních údajů. Později přibyly nemocnice, krajské a městské úřady. Vůbec nejdůležitějším zákazníkem s výnosem v řádu stovek milionů je pro firmu ministerstvo pro místní rozvoj a jím řízený národní monitorovací systém. Z problematické anabáze tohoto klíčového nástroje pro správu evropských fondů vyplývá, jako by s ním Tesco bylo od počátku spojeno nějakou pupeční šňůrou.

U zrodu dlouhodobého svazku stál Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj v sociálnědemokratické vládě Miloše Zemana. V roce 2001 přidělil správu monitorovacího systému firmě ICL (nyní S&T CZ) a jako subdodavateli Tesku – bez výběrového řízení. Na zakázku sice upozornil Nejvyšší kontrolní úřad a po něm ji označil za nezákonnou i antimonopolní úřad (ÚOHS), žádný z Lachnitových nástupců s ní ale buď nechtěl, nebo nebyl schopen pohnout. Olomoucký rodák Jiří Paroubek se pokusil zakázku legalizovat tím, že nechal firmu vyhrát v novém výběrovém řízení. Antimonopolní úřad však tendr zrušil s odůvodněním, že byl netransparentní.

„Právně vadná“ zakázka zůstala nějaký čas mimo pozornost, na povrch vyplula až po letech, když Brusel pohrozil, že neuvolní Česku stovky miliard. Národní monitorovací systém pak léta fungoval jen díky tomu, že se českým úředníkům podařilo přesvědčit Evropskou komisi o nutném obcházení zákona o veřejných zakázkách. Pokud by ministerstvo chtělo postupovat správně, muselo by začít s novým systémem, což by ale znamenalo zastavit rozdělování dotací. Nezbývalo tedy nic jiného než zadávat Tesaříkově firmě rozdrobené zakázky v ceně do dvou milionů, na které se zákon nevztahoval. Vláda přitom nemohla provoz systému financovat jen z evropských fondů, jak se původně zamýšlelo. Do Teska tak neplánovaně plynuly peníze ze státního rozpočtu. Naštěstí byl systém technicky funkční. Jediný, kdo se zakázku pokusil skutečně zarazit, byl ministr a někdejší šéf lidovců Jiří Čunek, který vypověděl smlouvu a vypsal novou soutěž. Jeho nástupce Cyril Svoboda ale raději uhnul, koupil licenci k programům monitorovacího systému a uzavřel dohodu o narovnání. V říjnu 2009 pak úřednická vláda Jana Fischera definitivně rozhodla, že se systém měnit nebude. Už tehdy se o monitorovací systém zajímala protikorupční policie.

Šlechtová i Sobotka raději opatrní

Další dějství následovalo za vlády Petra Nečase. Brusel důrazně doporučoval, aby Česko maximálně využilo stávající systém MSC2007+, to se však ukázalo jako nemožné, protože vláda na něj sice měla licenci, nesměla ho však upravovat, protože by tím zasáhla do autorských práv dodavatelských firem. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský z Věcí veřejných vypsal nový tendr s miliardovou sumou. Po intervenci z Evropské komise částku o polovinu snížil, jeho nástupce z úřednické Zemanovy vlády František Lukl však zakázku znovu nafoukl a za dodavatele nového systému MS2014+ na programové období 2014–2020 bylo vybráno Tesco SW s cenovou nabídkou 636 milionů korun včetně DPH. Hodnotící komisi vedl tehdejší náměstek Jan Sixta, v současnosti státní tajemník na ministerstvu financí. Současně ale olomoucké firmě nepřestaly proudit peníze ze starého systému, protože se v něm ukládají informace z konečného vypořádání projektů z období 2007–2013.

Vyvrcholení přišlo letos. Vítězství Teska v tendru na MS2014+ zpochybnil audit pod křídly bývalého prvního náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta. Ve zprávě kontrolorů se objevily výrazy jako „podezření na podvod, kartelová dohoda uchazečů a účelové hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky“. Systém kvůli tomu nemohl fungovat a hrozilo, že neuvolní čerpání více než 600 miliard korun. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) předběžné závěry auditu ostře odmítla a výsledná roztržka mezi ní, ministrem financí Andrejem Babišem na jedné straně a Wagenknechtem byla zřejmě jedním z důvodů, proč byl horlivý náměstek v červnu odvolán. Audit však podnítil zájem policie, která si v březnu přišla pro materiály na ministerstvo Šlechtové. Na jejím úřadě má Tesco přitom ještě jednu zakázku, která vzbudila podezření z přemrštěných cen. Loni vyhrála společně se společností O2 (ta rovněž figuruje mezi obviněnými firmami v kauze pěti krajů) soutěž na provoz Národního ekonomického nástroje (NEN), což je systém na zadávání zakázek. Každý měsíc Tesco za jeho provoz inkasuje tři miliony korun.

Zatímco kauza monitorovacího systému dělá vrásky hlavně ministryni Šlechtové a nejspíš také státnímu tajemníku Sixtovi, „moravský“ případ je nepříjemný pro regionální špičky ČSSD. Přinejmenším proto, že se ukázaly jako zadavatelé, jimž, ať už úmyslně či nikoli, unikala přímo pod nosem manipulace s IT zakázkami. Ve všech krajích v té době vládli sociálnědemokratičtí hejtmani, někteří jsou stále ve funkci. Policejní usnesení až na výjimky nikoho z politiků nejmenuje, v několika pasážích se nicméně jasně uvádí, že trestně stíhaným pomáhali také lidé z úřadů (snad jen v Přerově sehráli důležitější roli místní politici ODS). Vedení sociální demokracie ale zjevně nechce do regionů kvůli IT zakázkám vrtat. Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka přes svoji mluvčí vzkázal, že až do případného rozhodnutí soudu „není možné věc dále komentovat“. Také ministryně Šlechtová odmítá vyvozovat závěry vůči Tesku a monitorovacímu systému, protože jeho manažeři nebyli obviněni v souvislosti se zakázkami pro její úřad.

Zda a jak se odrazí trestní stíhání Teska a jeho manažerů v prověřování soutěže na monitorovací systém, bude do značné míry záležet na Vrchním státním zastupitelství v Praze, které dozoruje pátrání na MMR. Co se zjistilo, zůstává zatím pod pokličkou. „V současném stadiu řízení není možné poskytovat žádné bližší informace,“ uvedla státní zástupkyně Petra Ullrichová.