Kolem skupiny Škoda Transportation, etablovaného a vysoce profitabilního výrobce kolejových vozidel, krouží největší světový výrobce železniční techniky, čínský CRRC Corporation. Podle informací osob obeznámených s jednáním už od Číňanů padla i konkrétní nabídka s valuací na úrovni trojnásobku tržeb.

Tím je jasné, že by případná transakce vysoce překonala loňský rekordní prodej ČGS Holdingu švédskému Telleborgu, který majitelům Tomáši Němcovi a Oldřichu Šlemrovi vynesl kolem 32 miliard korun. Škoda Transportation – poslední podstatný pozůstatek někdejší Škody Plzeň, jejž ještě drží české ruce – je přes všechny trable, které ji provázely a provázejí, příkladem zvládnuté transformace.

Čtyři pozůstalí po někdejších obřích průmyslových koncernech – ať už prvorepublikové, nebo socialistické éry – jsou stále ještě v českých rukách. Jejich osudy jsou ale rozdílné. ČKD Praha DIZ ovládaná Petrem Speychalem a Vítkovice Holding s majoritním vlastníkem Janem Světlíkem zápolí s hrozbou bankrotu.

Poněkud stagnující Strojírny Poldi z portfolia Jet Investment Igora Faita jsou jen drobečkem po někdejším kladenském ocelářském kolosu. Zato potomek Škody Plzeň, výrobce kolejových vozidel Škoda Transportation, ovládaný čtveřicí hlavních akcionářů Tomáš Krsek, Michal Korecký, Marek Čmejla a Jiří Diviš, píše úspěšnější historii. A pravděpodobnost, že bude završena rekordním prodejem, je nyní nejvyšší za poslední roky.

Skupina loni zaznamenala rekordní tržby těsně pod úrovní 20 miliard korun. Její provozní zisk by byl bez dvoumiliardové účetní operace rovněž rekordní a jen těsně by nedosáhl pěti miliard korun. Plzeňská skupina exportuje své výrobky do zahraničí a kupuje firmy na západ od našich hranic. Její sílu už respektuje i nejnáročnější německý trh. Škoda na něm občas v některých segmentech umí porazit i hegemona Siemens. Tedy koncern, který si na ni historicky dělal největší zálusk.

Po revoluci měly obří strojařské podniky v českých zemích zhruba stejnou startovní pozici – zastaralé výrobky i provozy, odbyt primárně na Východě a zhruba podobně kvalifikovanou a motivovanou pracovní sílu. Privatizační úspěch mladoboleslavské Škody pod Volkswagenem je solitérní případ, ostatní velké koncerny šly divočejší cestou. A dnes je zřejmé, že se během ní pouze plzeňské Škodovce po známém „romanovském“ očištění na „špatnou“ a „zdravou“ část podařilo důkladně transformovat do nové reality. Někdejší klíčová partie zdravé Škody – divize Power – je už v rukou Doosanu a daří se jí výrazně lépe než zbytku korejského koncernu. Druhá silná část – dopravní Transportation – neubrala nic na tradici plzeňských výrobců lokomotiv a tramvají, naopak ji nadále velmi úspěšně rozvíjí.

Kredit jde za schopným managementem. Jeho hlavním kormidelníkem je už více než 14 let zároveň největší akcionář, 44letý Plzeňák Tomáš Krsek. Samozřejmě že Škoda vždy žila z přirozených historických vazeb na státní dráhy a dopravní podniky českých municipalit. Krsek a spol. ale včas pochopili, že firma musí vyvážet na silnější a diverzifikovanější trhy, než je ten český, popřípadě zděděný po RVHP. Tedy hlavně na Západ.

Díky této orientaci společnost export ztrojnásobila, v současnosti vyváží kolem 70 procent svých produktů. Kromě zmíněného Německa, což je v českém kontextu prestižní záležitost, vyhrává tendry nebo dostává přímé objednávky v Turecku, Číně, Itálii či USA. Na Západě roste také akvizičně, loni pohltila finského výrobce kolejových vozidel Transtech. Kapitálově i strategicky významná investice otevřela Škodovce cestu na celý skandinávský trh.

Škoda ročně generuje čistý zisk v miliardovém řádu a svým akcionářům (ke klíčové čtveřici postupně přibyli s drobnými podíly další jedinci z managementu) odvádí tučné dividendy. Firma však vedle toho nešetří na vědě a výzkumu, bez toho by velmi rychle ztratila dobyté pozice. Každoročně do něj směřuje miliarda korun a vývojářská divize zaměstnává 700 lidí.

Kromě toho ale na sebe vše, co souvisí s někdejší Škodou Plzeň, poutá negativní pozornost médií a policie, která zkoumala způsob ovládnutí holdingu. Ta však letos několikaleté vyšetřování ukončila a kauzu odložila. Možná i proto nastal ten správný čas k prodeji posledního plzeňského zlatého telete.