Zpráva o reorganizaci policie

Cílem reformy policie nebylo odstranit Šlachtu, zjistila poslanecká komise

Zpráva o reorganizaci policie
Cílem reformy policie nebylo odstranit Šlachtu, zjistila poslanecká komise

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Cílem loňské reorganizace policie nebylo odstranit bývalého ředitele protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů nebo zabránění vyšetřování některých kauz. Neprokázalo se to podle dokumentů, které při svém vyšetřování shromáždila sněmovní vyšetřovací komise. Při čtení závěrečné zprávy ve Sněmovně to ve čtvrtek uvedl předseda komise Pavel Blažek (ODS).

Blažek přednesl závěrečnou zprávu po více než půlročním vyšetřování komise, která se v souvislosti s policejní reformou zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců. V úvodu závěrečné zprávy řekl, že z hlediska kompetencí může policejní prezident navrhnout organizační změnu, kterou musí schválit ministr vnitra. Nikde podle komise není zakotvena povinnost informovat o tom státní zástupce.

Blažek zmínil, že se komise zabývala odposlechy ze dvou kauz, z nichž vycházeli olomoučtí žalobci a které měly zpochybnit cíl změn uvnitř policie. „Ze shromážděných materiálů nebylo prokázáno, že organizační změna byla provedena s cílem odstranit Roberta Šlachtu, omezit činnost útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních věcí,“ řekl Blažek.

Sněmovna patrně vyzve vládu

Poslanecká sněmovna možná vyzve vládu, aby zvážila případná opatření včetně personálních pro zajištění zákonnosti v činnosti olomouckého vrchního státního zastupitelství (VSZ). Uvádí to návrh usnesení vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie, o němž by dnes měli poslanci při projednávání závěrečné zprávy komise hlasovat. Sněmovna by taky mohla požádat kabinet o předložení změn trestního řádu a trestního zákoníků, které by se týkaly státních zástupců.

Ohledně postupu olomouckého vrchního státního zastupitelství by měla vláda podle návrhu usnesení posoudit, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšším státní zástupce Pavel Zeman. „Či zda nejsou nutná další opatření, včetně opatření personálních,“ stojí v dokumentu, jenž je k dispozici na sněmovním webu.

Kárné žalobě čelí náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár kvůli tomu, že loni v červnu informoval média o výslechu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Veřejnost se o jejich předvolání k podání vysvětlení v souvislosti se spornou policejní reorganizací dozvěděla dříve než policejní funkcionáři.

Předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek (ODS) - FOTO: Flickr/ODS

Možné změny trestního řádu by se mohly týkat například dozoru nad vyšetřováním trestných činů, pokud jsou podezřelí státní zástupci a tyto činy se staly v souvislosti s výkonem jejich funkce. Z trestního řádu by podle komise mělo vypadnout oprávnění státního zástupce provádět vyšetřování místo policie i oprávnění přikázat vyšetřování případu jinému než oprávněnému policejnímu orgánu.

Komise už podala dvě trestní oznámení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Míří na olomouckého státního zástupce Petra Šeredu pro podezření z trestného činu, jehož důsledkem byl nezákonný únik informací, a na vyšetřovatele Generální inspekce bezpečnostních sborů Milana Vaculíka. Komise ho podezírá z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Vaculík s týmem prověřoval policejního prezidenta.

,