Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by mohli mít na péči až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. S nepřítomností zaměstnance ale bude muset souhlasit jeho zaměstnavatel. Návrh ve středu schválila vláda se změnou od hnutí ANO. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že stejný model funguje v Rakousku. Za důležité pokládá to, aby dlouhodobé ošetřovné bylo uvedeno v praxi.

„Na české poměry může souhlas zaměstnavatele být velká komplikace. Hlavní je ale uvést to do praxe. Když se uvidí, že zaměstnavatelé z velké míry dělají naschvály a nechtějí zaměstnance pustit, tak se ten zákon může vždycky na základě tlaku lidí změnit,“ uvedla.

Vláda schválila dlouhod ošetřovné, ale se změnou od ANO-s využitím musí dát souhlas zaměstnavatel. Tak uvidíme, jak to bude běžet v praxi...

— Michaela Marksová (@MMarksova) 8. února 2017

Novelu zákona nyní posoudí Sněmovna, předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek tam očekává „poměrně intenzivní debatu“. Novinářům řekl, že vláda přijala kompromis mezi potřebami zaměstnavatelů a snahou ulehčit péči o ty, kteří potřebují pomoc od rodiny. „Ta debata má dvě stránky, pokud zaměstnavateli vypadnou dva tři lidé nečekaně na 90 dnů, tak to může pro ně být velmi komplikované. Mohlo by se také stát, že by někteří zaměstnanci mohli zneužívat, že by si mohli ošetřovné vzít několikrát ročně,“ řekl Bělobrádek.

Obavy z dopadu tříměsíčního výpadku zaměstnanců na firmy má i opoziční TOP 09. „Navrhujeme diskutovat se zaměstnavateli a teprve pak zvolit vhodnou délku pečovatelské dovolené, aby byla ku prospěchu rodinám a neblokovala zaměstnavatele na příliš dlouhou dobu,“ uvedla poslankyně TOP 09 Markéta Adamová.

Zákon prý může ochromit zaměstnavatele, varuje ODS

„Dlouhodobým ošetřovným můžeme ochromit zaměstnavatele, kteří již dnes velmi zápasí o každého zaměstnance,“ myslí si také poslankyně opoziční ODS Lenka Kohoutová. „Máme zájem na tom, aby se pečující mohli v klidu věnovat péči a nemít strach, jak zajistí za tři měsíce, až dlouhodobé ošetřovné vyberou, péči o nemohoucího člena rodiny. Máme ale také zájem na tom, aby zaměstnavatel neměl problém s dlouhodobou nepřítomností,“ předznamenala v reakci na rozhodnutí vlády očekávanou debatu ve Sněmovně.

Lidé, kteří se musí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, by si podle návrhu mohli vzít volno až na 90 dní, z nemocenského pojištění by mohli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Zaměstnavatelům vadí to, že by museli pracovníka na delší dobu uvolnit, najít za něj náhradu a držet mu místo.

Podle návrhu by dlouhodobé ošetřovné trvalo až 90 dní, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval minimálně ještě měsíc opatrování. Týkalo by se to například lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí.

Postarat by se mohli synové, dcery, vnoučata, manželé a manželky, prarodiče, registrovaní partneři a partnerky, druhové a družky, ale i sourozenci, zeťové a snachy či synovci a neteře. Mohly by to být i ti, kteří nejsou příbuznými, ale bydlí s ošetřovaným. Ministerstvo široký okruh pečujících zdůvodnilo tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče.

Ročně by si podle analýzy ministerstva volno vybralo asi 30 000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem asi 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř 60 lidí, kteří by se agendě věnovali.