Na 407 stoupl v Íránu počet obětí nedělního zemětřesení, které mělo epicentrum na irácko-íránském pomezí. Dalších zhruba 6700 lidí utrpělo zranění. S odkazem na íránský výbor pro řešení krizových situací o tom informovala agentura Tasním. V Iráku si zemětřesení podle ministerstva vnitra vyžádalo nejméně sedm obětí na životech a dalších 535 lidí bylo zraněno. Záchranné práce stále pokračují, obětí tak zřejmě bude více. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by se kvůli zemětřesení dostali do potíží čeští občané.

Zemětřesení o síle 7,3 stupně mělo epicentrum asi 32 kilometrů od iráckého města Halabdža, blízko hranic s Íránem. Otřesy, které byly podle agentury AP cítit až na pobřeží Středozemního moře, postihly nejvíce západoíránskou provincii Kermánšáh, zejména město Sarpol Zaháb. Tam byla poničena jediná nemocnice ve městě, armáda tak na místě zřídila polní nemocnice. Podle íránského tisku zemětřesení zasáhlo 14 provincií, způsobilo sesuvy půdy, výpadky elektřiny a poškodilo mnoho hliněných vesnických domů.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí kondoloval všem příbuzným obětí a vyzval úřady, aby dělaly vše, co je v jejich silách, a pomohly těm, co byli zraněni či přišli o domov. Podle íránského Červeného půlměsíce asi 70 000 lidí ztratilo střechu nad hlavou. Íránská seizmologická služba navíc zaznamenala asi 118 následných menších otřesů a uvedla, že se očekávají další. Ropovody v oblasti však zřejmě poškozeny nebyly.

„Mé dvě děti spaly, když se dům začal kvůli otřesům rozpadat. Popadl jsem je a utekl ven na ulici. Strávili jsme několik hodin na ulici, než nás humanitární pracovníci ubytovali ve škole,“ uvedl Hodždžat Gharíbíán z Kasr Šírínu.

Otřesy ale postihly i velkou část Iráku, včetně hlavního města Bagdádu, kde měly sílu 6,5 stupně. Největší škody zemětřesení napáchalo v iráckém Kurdistánu, odkud pocházely všechny irácké oběti na životech. Úřady kvůli obavám z otřesů varovaly místní obyvatele, aby nepoužívali výtahy.

„Seděla jsem s dětmi u večeře a najednou dům začal tancovat ve vzduchu,“ řekla Madžída Amírová z Bagdádu s tím, že s dětmi z domu vyběhla. „Ze začátku jsem si myslela, že šlo o velkou bombu, pak jsem ale zaslechla, jak všichni křičí Zemětřesení!“ dodala.

„Nikdo se na nás neobrátil s žádostí o pomoc, ani s tím, že by někoho pohřešoval,“ řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová s tím, že v zasažené oblasti je podle databáze DROZD, kam se cestovatelé mohou dobrovolně registrovat, celkem 18 lidí. „Rozeslali jsme jim textové zprávy, aby případně věděli, jak postupovat, kdyby se dostali do potíží,“ doplnila. O tom, zde Česká republika poskytne zasaženým zemím mimořádnou materiální pomoc, se podle Lagronové teprve rozhodne.

Írán se nachází nad několika liniemi seizmických zlomů, zemětřesení jsou tam proto častá. Poslední otřesy s větším počtem obětí postihly Írán v srpnu 2012, na severozápadě země při nich tehdy zemřelo na 310 lidí.

Nejhorší zemětřesení v tomto tisíciletí postihlo Írán v roce 2003, kdy na jihu zahynulo nejméně 26 000 lidí a historické město Bám bylo srovnáno se zemí. Nejvíce obětí v novodobých dějinách Íránu si vyžádalo zemětřesení z června 1990, kdy otřesy o síle 7,3 stupně postihly severozápad země; tehdy zemřelo na 40 000 lidí.