Kauza Nagyová

Nečasová dostala dvouletou podmínku za zneužití zpravodajců

Kauza Nagyová
Nečasová dostala dvouletou podmínku za zneužití zpravodajců

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Za zneužití Vojenského zpravodajství uložil soud Janě Nečasové (dříve Nagyové) dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek také dostali podmínky od 18 do 20 měsíců a soud jim na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Středeční rozhodnutí není pravomocné. Zpravodajci se rovnou odvolali, státní zástupce i právník Nečasové si nechali lhůtu na rozmyšlenou.

Současná manželka a dřívější šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) podle verdiktu zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali Nečasovu tehdejší manželku Radku. Získáním informací o její údajné nevěře prý chtěla uspíšit Nečasův rozvod, jeho ženu totiž „hluboce nenáviděla“. Později podle rozsudku nechala sledovat také dva zaměstnance úřadu vlády. Aféra přispěla v roce 2013 k pádu Nečasova kabinetu.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková ve středu uvedla, že trestnou činnost nezvratně prokazují jak odposlechy telefonu Nečasové, tak i další důkazy. Upozornila na to, že Nečasová „zneužila bezbřehou moc, které se jí v té době dostávalo kvůli mileneckému vztahu s premiérem“. Podle Hájkové měla Nečasová obrovský a nezdravý vliv nejen na soukromý život tehdejšího předsedy vlády, ale i na jeho práci.

Výpověď obžalované v dřívějším hlavním líčení byla podle soudkyně účelová a učiněná ve snaze vyhnout se trestní odpovědnosti. Nečasová i Nečas v roli svědka tvrdí, že o sledování požádal sám premiér, protože se obával o bezpečnost své rodiny v souvislosti s nákupem stíhaček gripen.

Nečasovu výpověď soudkyně prohlásila za nepravdivou, snažil se podle ní prospět své manželce. „Soud při hodnocení věrohodnosti výpovědi svědka Nečase posoudil i specifika jeho vztahu k obžalované. Byl ve výrazně submisivním postavení. Obžalovaná jej úkolovala, komandovala, nadávala mu, vyčítala mu věci privátní i pracovní. Svědek Nečas se jí omlouval, škemral a sliboval, že udělá vše, co ona bude chtít,“ připomněla Hájková odposlechy.

Za křivou výpověď by mohly Nečasovi hrozit až tři roky vězení. Státní zástupce Rostislav Bajger nechtěl ohledně případného stíhání expremiéra spekulovat, nejprve se chce seznámit s písemným odůvodněním rozsudku. „Potom situaci zanalyzujeme a zvolíme další postup. Dopředu nechci říkat žádné kroky,“ odpověděl na dotaz novinářů, zda by stíhání inicioval on. Trestní řád stanoví, že státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Policisté mohou věc prošetřovat na základě buď trestního oznámení, nebo vlastních poznatků.

Bajger chtěl pro obžalované nepodmíněné tresty vězení. Hájková vysvětlila uložení podmínek tím, že od spáchání skutku uplynula dlouhá doba. Předchozí soudkyně Helena Králová nejprve Nečasové uložila trestním příkazem roční podmínku. Poté ve věci vynesla dva osvobozující rozsudky, žalobci se pokaždé úspěšně odvolali.

Tresty soudkyně označila za „výchovné“. Polehčující okolností byla u všech obžalovaných jejich dosavadní bezúhonnost, u Páleníka a Kovandy soudkyně vyzdvihla také působení v armádě. Na druhou stranu zdůraznila, že Vojenské zpravodajství bylo zneuctěno a že počínání zpravodajců má dopad na důvěru občanů nejen v tuto instituci, ale ve všechny zpravodajské služby státu.

Kovanda s Pohůnkem se podle soudu dopustili vedle zneužití pravomoci také porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zaměstnance vlády totiž nechali sledovat detektivní agenturou, které vyplatili 125.000 korun. Tuto sumu jim rozsudek uložil nahradit ministerstvu obrany.

Nečasová čelí dvěma dalším obžalobám. V prvním případě se společně s lobbistou Ivo Rittigem zpovídá z údajného vyzrazení utajované informace BIS. Druhý případ se týká údajného podplácení poslanců příslibem lukrativních funkcí a zahrnuje také krácení daní z dárků, které šéfka premiérova kabinetu dostávala od vlivných podnikatelů.

,

22. listopadu 2017