Vládní poslanci stojí za Pekarovou v kritice Orbána. K její rezignaci nevidí důvod
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Poslanci vládních stran odmítají kritiku předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové za status, který napsala minulý týden na sociálních sítích v souvislosti s „vyhnáním“ premiéra Babiše a Maďarskem. Podle předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba ani šéfa klubu KDU-ČSL Marka Výborného není rezignace Pekarové namístě. Od opozičních zákonodárců naopak na předsedkyni sněmovny mířila kritika.
Pekarová Adamová umístila minulý týden na sociální sítě fotografii expremiéra Andreje Babiše (ANO) a maďarského předsedy vlády Viktora Orbána (Fidesz) s komentářem „Češi svého Babiše už vyhnali. Pevně doufám, že se to povede i Maďarům,“ a podpořila opozici v nadcházejících volbách, které se v Maďarsku uskuteční letos na jaře.
Za to šéfka sněmovny sklidila kritiku od opozičních politiků. „Paní Pekarová si už musí definitivně vybrat, zda chce dělat předsedkyni straně se 4 % voličů, nebo reprezentovat celou Českou republiku a být jedním z nejvyšších ústavních činitelů. Svoji roli naprosto nezvládla a výroky o vyhnání premiéra naší přátelské země jsou nepřijatelné,“ vzkázal jí její předchůdce ve funkci šéfa dolní komory parlamentu Radek Vondráček (ANO), kritizoval ji i europoslanec vládní ODS Jan Zahradil. K rezignaci z postu předsedkyně sněmovny pak Pekarovou Adamovou vyzval exprezident Václav Klaus.
Paní Pekarová si už musí definitivně vybrat, zda chce dělat předsedkyni straně se 4 % voličů, nebo reprezentovat celou Českou republiku a být jedním z nejvyšších ústavních činitelů. Svoji roli naprosto nezvládla a výroky o vyhnání premiéra naší přátelské země jsou nepřijatelné.
— Radek Vondráček (@vondraczech) January 10, 2022
Vládní poslanci se Pekarové Adamové zastali a důvod pro její odvolání nevidí. „Myslím, že je potřeba si ten status paní předsedkyně přečíst tak, jak byl napsán. Něco jiného potom byly ty interpretace včetně novinových titulků, které vyprovokovaly evidentně reakce dalších lidí. Já osobně nevidím důvod k tomu, aby měla paní předsedkyně rezignovat. Je to její politický postoj a znovu opakuji: Je potřeba si opravdu přečíst ten status tak, jak byl napsaný. V něm já osobně nevidím žádný důvod, aby z toho měla vyvozovat jakoukoliv osobní rezignaci,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Šéfky sněmovny se zastal i šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný. „Pro nás pro všechny je neakceptovatelné to, abychom podporovali kohokoliv na světě, kdo nechá bez důvodu střílet do lidí protestujících na ulici, to je naprosto nepřijatelné. A pokud jde o ty výzvy směrem k paní předsedkyni, ty mi v tomto směru přijdou nedůvodné,“ řekl Výborný.
O premiéru Maďarska Viktoru Orbánovi se psalo v pondělí kvůli vyjádření solidarity kazašskému prezidentovi Kasymu-Žomartu Tokajevovi v souvislosti s oběťmi protestů v této postsovětské zemi. „Předseda vlády Viktor Orbán v pondělí telefonoval prezidentu Kasymu-Žomartu Tokajevovi a ujistil ho o solidaritě Maďarska s oběťmi nedávných událostí v zemi,“ oznámil v pondělí tiskový odbor maďarské vlády.
Někteří čeští politici za tento telefonát Orbána následně kritizovali včetně Markéty Pekarové Adamové. „Viktor Orbán dnes de facto podpořil střelbu do občanů Kazachstánu a příjezd ruské armády. Maďarsko se nerovná Viktor Orbán, žije tam mnoho občanů, kteří s podobnými výroky mají problém a ty podporuji a vždy podporovat budu,“ uvedla předsedkyně sněmovny v pondělí na svém twitterovém účtu.
Viktor Orbán dnes de facto podpořil střelbu do občanů Kazachstánu a příjezd ruské armády.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 10, 2022
Maďarsko se nerovná Viktor Orbán, žije tam mnoho občanů, kteří s podobnými výroky mají problém a ty podporuji a vždy podporovat budu.
O prvním víkendu letošního roku propukly v Kazachstánu nepokoje, které původně začaly jako protest proti zdražení pohonných hmot. Situace se vyostřila především v největším městě Almaty, kde demonstranti zaútočili na vládní budovy, rabovali obchody a zapalovali auta. Bezpečnostní síly demonstrace brutálně potlačily, přičemž prezident Tokajev povolil bez varování střílet ostrými náboji do demonstrantů, které označil za teroristy.
Oficiální údaje o obětech mezi protestujícími dosud zveřejněny nebyly. Ruská a místní média v neděli s odkazem na zdravotníky uvedla, že o život přišlo 164 lidí. Podle vládních údajů při střetech bylo zabito 16 příslušníků ozbrojených sil.