Ústavní činitelé se ve středu na schůzce na Hradě shodli na tom, že považují odchod Británie z Evropské unie za mimořádně nešťastný. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je třeba najít cestu, aby brexit co nejméně bolel. Zdůraznil také, že zbývajících 27 zemí EU musí zůstat jednotných. Účastníci schůzky se také shodli na podpoře přísunu pracovníků z bezpečných zemí. Chtějí navýšit počet pracovních víz a rozšířit počet tzv. prioritních zemí. Jednali i o Rusku, Ukrajině, Izraeli či zahraničních cestách.

Téma odchodu Británie z EU původně nebylo na programu schůzky, vzhledem k důležitosti problému se ale o něm představitelé vlády a Parlamentu s prezidentem Milošem Zemanem bavili. „Česká republika od počátku jasně říká, že brexit je velmi nešťastný. My bychom byli radši, kdyby Velká Británie v Evropské unii zůstala, nicméně se musí najít cesta, jak zajistit, že brexit bude co nejméně bolet,“ řekl Petříček novinářům po jednání.

Vyloučil to, že by se ČR snažila dohodnout s Británií na bilaterální bázi. „V tuto chvíli bychom rádi udrželi jednotu EU27, abychom koordinovali svůj další postup s ostatními členy Evropské unie,“ řekl ministr. Jednostranně podle něj nelze nalézt řešení. Nechtěl předjímat, zda by EU mohla ustoupit dalším britským požadavkům na dohodu o vystoupení. „Potřebujeme vědět, co přesně britská strana chce, jaké vidí možnosti, abychom dosáhli dohody,“ řekl.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) ústavní činitelé jednali také o tom, jak je Česko připravené na brexit. Sněmovna minulý týden schválila návrh zákona, který by měl zajistit práva britských občanů v Česku v případě brexitu bez dohody, Senát se jím bude zabývat v únoru. Londýn by měl přijmout reciproční opatření pro Čechy žijící v Británii.

Ústavní činitelé se podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka věnovali také koordinaci zahraničních cest. Shodli se na důležitosti podpory obchodu a ekonomické dimenze. Zaobírali se nedostatkem pracovních sil. „V souladu s potřebami české ekonomiky podporují přísun pracovníků z tzv. prioritních zemí, které nepředstavují bezpečnostní riziko,“ uvedl Ovčáček v zápise z jednání. Zvýšit by se proto měl počet pracovních víz a zároveň by se měl rozšířit seznam zemí, ze kterých by ČR chtěla přednostně pracovníky získávat. Na ministerstvech zahraničí, vnitra a práce by se proto měly zvýšit rozpočty a počet zaměstnanců. Politici zároveň zdůraznili, že řešení nedostatku pracovních sil má být v práci s dlouhodobě nezaměstnanými či investice do vzdělávání.

Tématem byly i vztahy s Izraelem. Ústavní činitelé „podporují posilování a další rozšiřování české přítomnosti v Jeruzalémě cestou plného využití potenciálu Českého domu, jež je dalším krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem“. Český dům Zeman otevřel při listopadové návštěvě v zemi.

Ve vztahu k Rusku potvrdili jednotný postoj NATO a EU, včetně postoje k budoucnosti smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) či hodnocení událostí v Azovském moři. Podle ústavních činitelů Rusko stále může učinit kroky k udržení platnosti smlouvy. Té hrozí ukončení, protože Západu vadí nová ruská střela, která podle něj smlouvu porušuje.

Ukrajinu chtějí ústavní činitelé i nadále podporovat v reformním úsilí. „Stejně jako v případě Ruska i od Ukrajiny ČR očekává naplňování demokratických procesů a odmítá jejich jednostranné kroky bez respektu k zájmům a cítění druhé strany,“ uvedli v zápise.

Při ročním předsednictví ČR zemím V4 (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), které česká diplomacie zahájí v červenci, mají být podle účastníků schůzky hlavními prioritami otázky migrace, rozvoj infrastruktury, formování budoucnosti EU a evropského rozpočtu.

V případě jednání o víceletém finančním rámci EU vidí ČR podle ústavních činitelů své priority v podpoře koheze, zemědělství či v zajištění prostředků na hranice, bezpečnost či obranu.