Vláda podle očekávání ve sněmovní debatě nepodpoří návrh opoziční TOP 09 vzít úředníkům a policistům nově nabytou pravomoc přesunovat veřejná shromáždění v době jejich konání na jiná místa. Možnost takto zasáhnout dostanou přímo na místě akce od listopadu. Vláda nepodpořila ani předlohu TOP 09 o vyškrtnutí nového přestupku o urážce úředníka z nedávno schválené přestupkové legislativy.

„Zákon nemůže řešit každou situaci, ke které na akci může dojít. Současná úprava je zcela dostačující,“ reagoval na rozhodnutí kabinetu předkladatel návrhu Martin Plíšek (TOP 09). Novely projedná Sněmovna bez ohledu na názor vlády. V dolní komoře ale bez podpory koaličních poslanců nemá návrh velkou šanci na schválení.

Materiál pro jednání vlády uvádí, že bez nové pravomoci by stát buď musel nechat konfliktům při demonstracích volný průběh, nebo se uchýlit k největšímu zásahu do svobody shromažďování, tedy k rozpuštění akce. Poslanci TOP 09 ale tvrdí, že do určité míry ztratí smysl ohlašování akcí na veřejných prostranstvích. „Tato pravomoc je rovněž velice snadno zneužitelná například v předvolebním období či politické soutěži obecně,“ napsali v důvodové zprávě.

Předkladatelé nynější novely chtějí upravit i pravomoc policistů shromáždění rozpustit. Kritizují to, že by o ukončení akce mohli rozhodnout i v případě, že by byl na místě přítomen úředník. Úředníci mohou shromáždění rozpouštět i podle nynějšího znění zákona. Policisté by ji měli mít podle poslanců za TOP 09 jen v případech, pokud by úředník na shromáždění nebyl. O oprávnění ukončit akci by měli podle jejich novely přijít zástupci krajských úřadů a ministerstva vnitra. Ani v tom vláda s autory souhlasí.

„Cílem zákona bylo zajistit, aby pokud jsou splněny podmínky pro rozpuštění shromáždění a stát tedy má povinnost konat, bylo shromáždění skutečně rozpuštěno,“ napsali vládní legislativci. Předloha TOP 09 by podle nich vedla i k tomu, že policie by nemohla rozpustit zakázanou demonstraci.

Vládní novela shromažďovacího zákona zakotví vedle úprav pravomocí úředníků a policistů například taky povinnost svolavatele akce být na místě jejího konání. Snahou je omezit účelově oznamovaná shromáždění, jejichž cílem je zabránit jiným demonstracím. Při ohlášení akcí budou muset svolavatelé předem nahlásit kontaktní údaje, aby se s nimi úřady mohly v případě potřeby co nejrychleji spojit.

Novela, jak ji schválil Parlament, neupravuje na rozdíl od vládního návrhu konání spontánních shromáždění bez ohlášení úřadům. Při demonstracích taky bude dál platit zákaz zakrývání obličejů, kabinet jej chtěl zmírnit.

Zásah do rovnosti občanů?

Kabinet nepodpořil ani návrh TOP 09 o vyškrtnutí nového přestupku o urážce úředníka. Kabinet dnes k návrhu přijal negativní stanovisko, informoval na twitteru mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle předběžného stanoviska měli ministři označit za nepodložené zdůvodnění předkladatelů, že přestupek pod desetitisícovou pokutou je nadměrným zásahem do rovnosti občanů lidí.

Přestupek znevážení postavení úřední osoby mohou lidé spáchat jen při výkonu její pravomoci, v situaci, kdy úřední osoba nevystupuje sama za sebe, ale za veřejnou moc, podotýkají v předběžném stanovisku vládní legislativci. Poslanci TOP 09 totiž poukazují taky na to, že zákon obsahuje obecný přestupek, na jehož základě je možné postihnout urážku nebo zesměšnění kohokoliv, tedy i úředníka.

Jeden z předkladatelů návrhu Martin Plíšek (TOP 09) si myslí, že vláda dala svým stanoviskem najevo, že úředník je vrchnost a občan poddaný. „Úřady by měly plnit roli veřejné služby a servisu občanům, a nikoliv jejich nadřízených, kteří budou jen rozdávat pokuty,“ řekl. O správnosti návrhu chce přesvědčit ostatní poslance.

Zařazení nového přestupku do zákona vyvolala podle dokumentu pro ministry praxe, kdy jsou úředníci nebo policisté cílem slovních urážek nebo nepravdivých obvinění, například z opilosti. Poslanci z řad TOP 09 naopak soudí, že skutková podstata „znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci“ vytváří z úředníků privilegovanou kategorii lidí a může být zneužívána pro osobní mstu.

Nový přestupek zavádí zákony, které po schválení Sněmovnou a Senátem a po podpisu prezidenta vyšly ve sbírce teprve v srpnu. Účinné budou od poloviny příštího roku. Kabinet měl tedy poukázat rovněž na to, že neúčinné zákony by se měly měnit jen v naléhavých případech.