Další zvýšení minimální mzdy může ohrozit fungování malých venkovských prodejen, varuje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Podle jejího předsedy to na venkov bude mít ještě negativnější dopad než elektronická evidence tržeb (EET). Proti zvyšování minimální mzdy přitom vystupuje i Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků nebo Sdružení podnikatelů a živnostníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje navrhnout vládě od roku 2018 další zvýšení minimální mzdy – ze současných 11 tisíc korun na 12 200 korun. „Stávající systém výpočtu minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění pro zaměstnance, který je stanoven taxativně, naprosto dehonestuje pracovníky na zkrácené pracovní úvazky, v mnoha případech právě zaměstnance malých venkovských obchodů,“ uvedl k tomu ale předseda AČTO Zdeněk Juračka.

Podle Juračky za to budou zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek nesmyslně trestáni krácením mzdy – tedy povinností doplatit si ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění. „Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen. Jde o důvod mnohem závažnější, než často skloňované EET,“ dodává Juračka.

Sdružení podnikatelů a živnostníků si myslí, že venkov není ohrožený pouze zvyšováním minimální mzdy a EET. „To jsou další komedie, které vláda zavedla. To už není legrace. A stejně díky nim nevyberou víc peněz,“ uvedl pro Echo24 předseda představenstva Bedřich Danda. Dodal také, že sdružení minimální mzdu zásadně odmítá. „Nejlépe, aby se zrušila. Je to prostě vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. A jestli někdo, například, nechce dělat za 5 tisíc, tak mu zaměstnavatel buď musí přidat, nebo si místo něj sehnat někoho jiného,“ dodal Danda.

Také Hospodářská komora si myslí, že Česko musí zajistit udržitelný rozvoj venkova, cestu k tomu ale nevidí v dalších dotačních vládních programech a navýšení byrokracie. „Důraz musí být kladen na mezirezortní spolupráci a koordinaci jednotlivých koncepčních kroků. Domníváme, že zajištění obslužnosti venkova stojí a padá s dopravní obslužností, která má zcela zásadní význam pro zajištění mobility obyvatelstva v rámci regionu i pro meziregionální propojení,“ uvedla pro Echo24 analytička Hospodářské komory Karina Kubelková s tím, že by stát měl do působnosti obcí zasahovat minimálně a neměl by vytvářet zbytečné byrokratické povinnosti, na jejichž nedodržení jsou pak vázány nepřiměřeně vysoké sankce.

Špatný systém zdravotního pojištění?

To, že problém s „diskriminací“ částečných úvazků ve vztahu k vyměřovacímu základu zdravotního pojištění existuje, připouští i Hospodářská komora. „Je to problém dlouhodobý a je jedním z důvodů neoblíbenosti částečných úvazků u nízkopříjmových profesí. Ostatně i OSVČ, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako hlavní, musí odvádět pojistné jak na zdravotní, tak na sociální pojištění ve výši minimálního vyměřovacího základu, a to i když negenerují příjem,“ uvedla Karina Kubelková.

Kubelová dodala, že minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je každoročně nastavován v závislosti na výši minimální mzdy, ale nezohledňuje ani délku pracovního úvazku ani odpracovanou dobu. „Je však třeba si položit otázku, co je účelem zdravotního pojištění. Je jím poskytnutí srovnatelné péče všem pojištěncům. Stanovení minimálního základu je důsledkem pojišťovacího systému jako systému solidárního. Problém tedy není ve výši minimální mzdy, ale v konstrukci systému zdravotního pojištění,“ uvedla analytička Hospodářské komory.

Kdo jako první přijde o práci?

Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků, označuje minimální mzdu za přepolitizované téma. „Minimální mzda má svůj význam. I v jiných státech svoji roli plní. Pokud ale minimální mzdu přešvihneme a skutečně se vyjednávání o ní stane jen přetahovanou, ve které zvítězí odboráři nebo snahy ČSSD, aby se zalíbila před volbami, tak na to doplatíme. A hlavně na to doplatí ti, kteří minimální mzdu pobírají, protože v momentě, kdy bude ekonomická krize, jakýkoliv výkyv, tak přirozeným způsobem tihle lidé přijdou jako první o práci,“ dodal pro Echo24.

Asociace proto navrhuje, by se minimální mzda nefixovala, ale nastavila dle jednoduchého kalkulačního vzorce. „Podle mě by ten vzorec měl být maximálně jednoduchý, teoreticky by se dalo vystačit s podílem vůči průměrné mzdě. Možná by se to dalo navázat i na nějaký koeficient – ať už třeba HDP nebo k inflaci. Pak bych doporučoval, aby se to jednou za rok, možná jednou za dva roky, tím pádem posouvalo,“ řekl Havlíček.