Beneš čelí největším problémům od nástupu do čela ČEZ

Dolehnou odstávky v Dukovanech na šéfa ČEZ?

Beneš čelí největším problémům od nástupu do čela ČEZ
Dolehnou odstávky v Dukovanech na šéfa ČEZ?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Během více než čtyř let, co sedí v čele společnosti ČEZ, se Daniel Beneš málokdy ocitl v úzkých. Nepoložilo ho mediální propírání v kauze Nagyová, kdy ho policejní záznamy vykreslily jako důvěrného rádce a nákupčího drahých kabelek pro tajemnici a pozdější manželku Petra Nečase. Na loňské valné hromadě ČEZ odolal výpadu ministra financí Andreje Babiše, který energetický koncern dříve označoval za symbol korupčního „Palerma“.

Trpělivý a klidný Beneš se vždy opíral o velmi dobré vztahy s premiéry, nejspolehlivějšího politického spojence má v Bohuslavu Sobotkovi. Přízeň si udržuje také na Hradě; Miloš Zeman označuje pětačtyřicetiletého Beneše za velmi schopného a nenahraditelného manažera.

Jak je Benešovo politické zázemí pevné, se možná ukáže v nejbližších týdnech či měsících. Na vedení ČEZ čím dál víc doléhá problém s neplánovaně odstavenými bloky jaderné elektrárny v Dukovanech, kvůli nimž se firma dostala do křížku s šéfkou jaderného dozoru Danou Drábovou. Bezprostřední vinu za „šlendriánsky“ provedené rentgenové snímky svarů na potrubí, které zapříčinily, že Dukovany vyrábí už třetí měsíc pouze na čtvrtinu kapacity, sice nesou servisní dodavatelé, i lidé zevnitř firmy ale uznávají, že v ČEZ nezafungovaly kontrolní mechanismy a v moravské elektrárně, která se dlouhodobě pyšnila nadprůměrně vysokým hodnocením bezpečnostních inspekcí, jde o celkem velký průšvih. Skupinu přitom netrápí jen Dukovany, nedokonalé snímky svarů se prověřují i v Temelíně a minusové body ČEZ sklízí také za investice na Balkáně, kde firma zabředává do arbitrážních sporů, za spory s dodavateli za nepovedené a zpožděné rekonstrukce tepelných elektráren nebo za prohraný spor o cenu uhlí se Sokolovskou uhelnou.

S nezvykle ostrou kritikou od Drábové, která poprvé za svoji šestnáctiletou éru takto důrazně ČEZ vytkla, že začal brát bezpečnost na lehkou váhu, vyvstávají otázky, které nemusejí znepokojovat jen investory do akcií. Slova o podcenění bezpečnosti můžou být silnou kávou i pro Čechy, kteří si jinak zachovávají k atomovým elektrárnám nesrovnatelně vřelejší vztah než západní či jižní sousedé. Zadruhé, nucené odstávky přicházejí v nejméně vhodnou dobu – elektrárna se připravuje na prodloužení životnosti (dvojnásob nezbytnému kvůli nerealizované dostavbě Temelína), prvnímu bloku Dukovan vyprší licence už na konci roku. Nelze se divit, že politici chtějí odstavené bloky řešit na koaliční radě. Překvapením snad bylo jen to, že s návrhem přišel ministr zemědělství Marian Jurečka.

V představenstvu ČEZ spadají Dukovany i bezpečnost pod Ladislava Štěpánka, ředitele divize výroby, který se těší vysokému renomé. Část zodpovědnosti může jít přímo za Benešem. Pod divizi generálního ředitele patří mimo jiné i Inspektorát bezpečnosti Skupiny ČEZ. Beneš si dával v uplynulých týdnech pozor, aby se na veřejnosti nedostal s Drábovou do přímé konfrontace. Jejím slovům o chybách v systému nicméně oponoval, že v Dukovanech šlo o „selhání lidského faktoru“.

„Zodpovědnost sahá až ke generálnímu řediteli. ČEZ přišel o obrovské peníze,“ říká menšinový akcionář společnosti Michal Šnobr. Ten je sice analytikem v některých oborech konkurenčního holdingu EPH, díky svým věcným postřehům ale patří mezi nejvyhledávanější komentátory dění v ČEZ. Připomíná, že skupina letos získala od státu čtyři miliardy korun díky vrácení části daně z emisních povolenek, o stejnou částku ale přichází kvůli výpadku ve výrobě elektřiny v Dukovanech. „Všechny informace nasvědčují, že problém byl systémový. Pokud by systém fungoval, pokud by fungovala kontrola a té věci byla dána náležitá důležitost, něco takového by se nemělo stát,“ dodává Šnobr.

Naopak předseda dozorčí rady ČEZ, profesor Václav Pačes stojí jako vždy pevně za Benešem. „Především, některá rozhodnutí, která se dnes jeví jako sporná, byla učiněna předchozím vedením ČEZ – například outsourcing služeb včetně kontroly svarů, akvizice v zahraničí. Také je třeba vidět, že o všech rozhodnutích byl informován SÚJB a všechno musel schvalovat. Výměnu vedení tak významné, v podstatě státní společnosti nelze dělat ze dne na den. To se musí připravit, najít kvalifikované lidi a tak dále,“ odpověděl Pačes Týdeníku Echo. Vedení ČEZ se dnes podle něj musí soustředit na co nejrychlejší ukončení kontroly a uvedení dukovanských bloků do provozu a na prodloužení provozu elektrárny na dalších deset let. „A teprve potom se případně může začít uvažovat o personálních změnách,“ myslí si Pačes. Jeho argument, že Beneš za dřívější pochybení nemůže, však úplně neobstojí. Už v roce 2006 se stal místopředsedou představenstva, v letech 2007 až 2011 měl současně funkci výkonného ředitele.

Rozložení hlasů v dozorčí radě je každopádně pro Beneše příznivé. Pro jeho odvolání by nyní teoreticky hlasovali čtyři členové dozorčí rady delegovaní Babišovým ministerstvem: státní tajemník Jan Sixta, ředitel odboru strategických společnosti na ministerstvu Petr Blažek, spoluautor programu hnutí ANO a manažer firmy ČEZ Energoservis Jiří Tyc a zřejmě také Lukáš Wagenknecht, byť po svém odvolání z pozice prvního ministerského náměstka Babišovi evidentně škodí. Naopak na straně šéfa ČEZ by jistě stáli Pačes a Vladimír Vlk, vyslaný ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD). Tradičně loajální k Benešovi je čtveřice členů rady vybraná zaměstnanci. Určitou neznámou může být postoj právníka a odboráře Zdeňka Černého nebo lidovci nominovaného Roberta Šťastného. Že by se proti Benešovi v radě shromáždilo potřebných sedm z celkem dvanácti hlasů, je ale nyní skoro vyloučeno.

Benešovi nahrává i fakt, že chybí případný nástupce, na němž by se koalice shodla. Andrej Babiš si před rokem chystal bývalého šéfa státního podniku ČEPRO Jiřího Borovce, nakonec se s ním ale rozešel a Borovec se musel stáhnout z postu náměstka ministra obrany a následně i z dozorčí rady ČEZ. Ambice k přestupu do představenstva netají Jiří Tyc, který spolu s Wagenknechtem patřil v posledním roce a půl mezi největší rýpaly v dozorčí radě. Také jemu ale v poslední době chybí podpora předsedy ANO.

Hlavní zárukou Benešova setrvání ve funkci je bezesporu vzájemná podpora se Sobotkou a ČSSD. Podle Šnobra je vysvětlení prosté: „Vzhledem k historii, kterou má ČEZ za sebou, je tady velká obava, že pokud by přišel kdokoli jiný a chtěl rozkrýt minulé věci, máslo na hlavě bude mít velká část české politické scény,“ říká analytik. Naráží na éru Benešova předchůdce, spolužáka z havířovského gymnázia Martina Romana. Za jeho šéfování ČEZ expandoval a navyšoval zisky, provedl ale také několik kontroverzních a dodnes zcela neobjasněných operací – například miliardové nákupy velkých solárních elektráren nebo vyvedení servisní inženýrské firmy I&C Energo přes maďarskou skupinu MOL k firmám, jež vykazovaly personální blízkost právě k Romanovi. Přestože se Beneš úpěnlivě snažil o „deromanizaci“ ČEZ, u některých lidí z branže má stále nálepku ochránce tajemství minulých hříchů.

11. prosince 2015