Rakušan rozkopává oranžové policejní struktury. Mají vzniknout nové útvary
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Policii čeká po několika letech další reorganizace. Vyčleněním z NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) by mohly vzniknout samostatné útvary pro boj s terorismem a kybernetickou kriminalitou. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) má nový policejní prezident Martin Vondrášek připravovanou reformu představit veřejnosti na začátku června. Hovoří se také o tom, že by v čele civilní rozvědky (ÚZSI) mohl skončit Marek Šimandl, kterého jmenoval do funkce Rakušanův předchůdce Jan Hamáček (ČSSD).
Současný ministr vnitra nastínil své plány na policejní reformu už během prosince minulého roku. Tehdy Rakušan hovořil o tom, že změna by se měla týkat fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu. NCOZ je přitom poměrně mladý útvar, který vznikl během poslední reorganizace v roce 2016 sloučením protikorupční policie (ÚOKFK) a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), za ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD.
Rakušan tehdy nastínil možnost, že by mohly být v rámci reformy z NCOZ vyčleněny dva samostatné specializované útvary. Jde o sekci terorismu a extremismu a sekci kybernetické kriminality, které v současné době fungují na celorepublikové úrovni uvnitř NCOZ a před jejím vznikem byly jako samostatné odbory uvnitř ÚOOZ. Podle Rakušana by to bylo přehlednější a cílenější.
Konkrétní podobu reformy ale zatím Rakušan odhalit nechce. Má ji představit nový policejní prezident Martin Vondrášek, jehož Rakušan jmenoval do funkce začátkem dubna. „Hovořil jsem o tom dopodrobna s panem policejním prezidentem Vondráškem, který slíbil bezpečnostnímu výboru konec května jako termín pro to, aby představil zásadní reformní kroky v rámci činnosti Policie ČR,“ řekl Rakušan v České televizi. Veřejnosti by pak měl šéf policie kroky představit už během prvního červnového týdne.
„Nechci přesně prozrazovat tu organizační strukturu, ale mohu snad dopředu prozradit, že v rámci této reformy každopádně kyberprostor a ochrana kyberprostoru, boj s kybernetickou kriminalitou je výrazně posílen a chtěli bychom, aby taková struktura byla vytvořena pokud možno už v průběhu roku 2022, nejzazším termínem, o kterém diskutujeme, je začátek příštího roku,“ dodal ministr vnitra.
Změna i na pozici šéfa českých špionů?
Aktuální otázkou je také personální obsazení Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Civilní rozvědku nyní vede Marek Šimandl, kterého do funkce jmenoval bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v roce 2018. Na rozdíl od šéfů dvou zbývajících tajných služeb, Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, má Šimandl svou pozici značně nejistou.
Šéfa ÚZSI jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Rakušan chce o možných změnách nejdříve informovat sněmovní bezpečnostní výbor a premiéra Petra Fialu (ODS). Podle vládního zdroje serveru Neovlivni.cz by ho mohl nahradit bývalý příslušník armádních speciálních sil Petr Mlejnek.
Rakušan to zatím odmítl komentovat. „Já nepopírám, že jméno Petra Mlejnka se v diskuzích ve zpravodajské komunitě objevuje, ale já představím jméno ve chvíli, kdy to bude projednáno se současným šéfem, s panem premiérem a s bezpečnostním výborem a do té doby já tady nebudu nikoho očerňovat ani obhajovat, do té doby je to spekulace,“ řekl v ČT.
„Musím si být jistý, když jmenuji kohokoli do jakékoli funkce, že ten člověk ji zaprvé zvládne a zadruhé nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko. A ujišťuji vás, že kdokoli by se měl stát důležitým člověkem ve zpravodajské komunitě, a já bych na to měl mít vliv, takové předpoklady splní,“ dodal.