Z Facebooku se stává pomocník šerifa. Německo jako příklad pro autokraty?
Německý Spolkový sněm schválil v pátek 30. června hlasy velké koalice (CDU/CSU-SPD) zákon, který směřuje proti americkým koncernům Facebook, Google a Twitter. Ty musejí napříště během 24 hodin odstranit ze svých stránek „zjevně ilegální“ obsahy. Když jde o složitější věc a okolnosti projevu musejí být podrobněji analyzovány, mají na to lhůtu sedm dní. Internet už není právní vakuum, odůvodnil nový zákon spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas. Tím ale může trpět svoboda názorů, komentuje čerstvou legislativu list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
To, co tvrdí Maas, už totiž dnes neplatí. Veřejné podněcování k páchání zločinů nebo glorifikace násilí jsou už delší dobu trestnými činy, které jsou zakázány také na internetu a lze je trestně stíhat. Existuje i riziko tzv. „overblockingu". Zákon totiž ukládá soukromým společnostem, jako je Facebook a Google, aby posuzovaly věci, jež by měly být spíše v kompetenci obecných soudů. To také odvádí pozornost od skutečnosti, že pachatelé nenávistných komentářů jsou koneckonců vždy lidé, a ne samy platformy.
Zákon se však hodí nezdravé tendenci dělat ve stále větší míře pomocníkem šerifa soukromé subjekty. Stačí si připomenout banky, které musejí shromažďovat informace o klientech a předávat je státním orgánům.
Facebook v květnu oznámil, že celosvětově zvýší počet zaměstnanců, kteří se zabývají mazáním obsahu - ze 4500 na 7500. Ale protože tyto platformy nemohou zaměstnávat stovky právníků, kteří by posuzovali sporná poselství, existuje velké nebezpečí, že ten který obsah bude vymazán unáhleně. Kdo by ještě podstupoval riziko, že zveřejní třeba posměšnou básničku německého moderátora Jana Böhmermanna na tureckého prezidenta Erdogana? Internetové firmy musejí v krajním případě očekávat pokutu až do výše 50 milionů eur, v přepočtu 1,320 miliard korun. To by mělo zajistit velkorysou mazací praxi. Navíc musejí podávat čtvrtletně zprávy, jak vyřizují stížnosti.
Ministr spravedlnosti Maas vytýká internetovým firmám, že příliš dlouho dělaly příliš málo, což je důvod, proč je nyní potřeba takový zákon. Evropská komise dospěla ale na začátku června k jinému závěru. V tiskové zprávě uvádí, že Facebook, Twitter, Youtube a Microsoft dosáhly významného pokroku. Počet případů odstraněných nezákonných projevů nenávisti se za uplynulých šest měsíců zhruba zdvojnásobil - a sice na 59 místo 29 procent. To ukazuje, že přístup samoregulace by mohl fungovat. Facebook, který Němci nejvíce kritizují, si přitom podle Bruselu vedl nejlépe. Platforma umožňuje uživatelům systematickou zpětnou vazbu ohledně kritérií, podle kterých se odstraňování obsahu posuzuje.
Velké berlínské koalici se už ale trpělivost zajídá a schválila zákon, který vytváří velké právní nejistoty. Sice se hovoří o „zjevně protiprávních“ výrocích, jež se vztahují na zhruba 20 trestných činů. Ale pojem "zjevný" není pevným právním termínem. Dokonce i koaličním partnerům se udělalo na poslední chvíli nevolno, protože se prakticky všichni odborníci vyjádřili k zákonu negativně. A tak, aby to trochu zmírnili, zavedli narychlo institut „regulované samoregulace“.
Internetové společnosti mohou složitější případ předat tomuto grémiu. To pak rozhodne, zda by komentář měl být odstraněn. To je ale jen kosmetika, která nic nemění na základním problému. Ke kolaterálním škodám na svobodě projevu už došlo. Od nynějška existuje nebezpečí, že autokraté budou odkazovat na Německo a říkat: "Hleďte, dokonce i demokraticky uspořádané Německo nutí sociální sítě k odstranění určitého obsahu a je připraveno ke kompromisu v jednom ze základních lidských práv.
