Komentář Kryštofa Pavelky

Falešní hlídači a otravný stát

Komentář Kryštofa Pavelky
Falešní hlídači a otravný stát

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Na dodržování klidu před podniky v centru Prahy, kde se po zákazu kouření v barech, restauracích a hospodách srocují skupiny kuřáků, dohlíží „antikonfliktní tým“, najatý radnicí Prahy 1. Dvanáct osvalených maníků v černém, kteří od minulé středy obchází historické centrum hlavního města, působí spíše dojmem vyhazovačů z diskotéky než strážců veřejného pořádku před hlukem rozjívených kuřáků.

Člověk nemusí být extra znalcem pražského nočního života, aby mu došlo, že střet této eskadry s nejasnou pravomocí s například tradičně velmi veselými partičkami anglických turistů, zapíjejících v barech na Malé Straně a Starém Městě rozlučku se svobodou, bude konflikty spíše generovat než mírnit. Korunu tomu teď nasadil grafik a muzikant Tomáš Břínek, autor populární facebookové stránky koláží TMBK.

Ten začal na internetu nabízet jen mírně upravenou a na první pohled nerozeznatelnou kopii „uniforem“ antikonfliktních bouchačů. Každý se teď za pár korun může obléknout do hávu staropražské noční hlídky a vyrazit do ulic. Může se to zdát jako vtipná, ale v zásadě bezvýznamná trucakce jednoho recesisty. Ale ve skutečnosti tu vidíme hlubší problém: stát má obrovské problémy s výkonem základních funkcí a poskytováním servisu, za který si občané platí. Přesto se vehementně a stále intenzivněji plete do věcí, které by v normálně fungujícím tržním prostředí měly být čistě věcí svobodné volby. Tyto zásahy pak generují další komplikace, další nutnost represe.

Ilustrační foto - Shutterstock

A tu nakonec opět zaplatí daňoví poplatníci: zřízení klidové úderky zatím stálo 600 tisíc korun. Dalšího půl milionu by teď mohla Praha utratit za zřízení druhého týmu, který bude hlídat hlídače, aby se mezi ně nevetřeli hlídači falešní. Snad je tentokrát vybaví nějakou ochrannou známkou, která nepůjde za den okopírovat.

Celá věc je dokonale absurdní. Stát „vyřeší“ problém, který problémem nikdy nebyl, a místo něj má problémy tři: zvýšení hluku, stížnosti obyvatel a teď reálnou možnost, že se někdo oblékne do falešné uniformy antinkonfliktního týmu, rozdá před hospodou pár facek a zábava může začít. Policistům, kteří budou někdy ve dvě ráno zjišťovat, zda se před barem servali antikonfliktníci praví, falešní, nebo všichni dohromady, věru není co závidět. Lze jen doufat, že k tomu nedojde. V každém případě vidíme další důsledek toho, když se stát vrtá do věcí, po kterých mu nic není a které bez problémů fungovaly i bez regulace. Možná by nebylo od věci nasadit antikonfliktní tým právě na státní aparát. Mnohdy otravuje ovzduší v zemi víc než všichni kuřáci světa.