Finsko by mohlo odejít z eurozóny

 
Finsko by mohlo odejít z eurozóny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Finská ekonomika je na tom špatně. V zemi se množí hlasy, které podporují vystoupení z evropské měnové unie (EMU). Skepse vůči euru může vyústit k širokou veřejnou diskusi na toto téma. Brexit tak znamená nový vítr do plachet nejen kritikům EU ve Francii, v Itálie nebo Nizozemí. Finové si v dnešní bídné situaci ještě dobře vzpomínají, jak začátkem devadesátých let 20. století překonali tehdejší krizi znehodnocením své měny, finské marky, vysvětluje v listu Wirtschafts Woche (WiWo) Hans-Werner Sinn, přední německý ekonom a dlouholetý šéf mnichovského Ifo institutu pro ekonomický výzkum.

Finsko dnes sužují tři problémy: propad u Nokie,  pokles odbytu papíru v důsledku digitalizace a sankční politika EU vůči Rusku. sankce narušily dovoz finských potravin do sousední země. Krize finského hospodářství není ještě tak vážná jako krize po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech, ale přesto je podobná. Tehdy se hospodářství propadlo za dva roky o devět procent, produkce zpracovatelského odvětví klesla o 15 procent.

V současné době je sice ve srovnání s předkrizovým obdobím roku 2007 HDP nižší jen o  5,5 procenta, ale produkce zpracovatelského odvětví klesla o 20 procent. To jsou hodnoty, která známe jen z jižní Evropy a Francie.

Jen nezaměstnanost ohrožuje Finy méně než občany jiných zemích. Činí "jen" devět procent. Blíží se tak více hodnotám ve Francie (10 %) a Itálii (11,5 %) než Německu (4 %).  proti růstů nezaměstnanosti a klesajícímu HDB bojovala vláda v Helsinkách zvýšenou státní činností. Zatímco státní kvóta představovalo roku 2007 přibližně 47 procent, aktuálně se zvýšila na 58 procent. To je nejvyšší hodnota ze všech zemí OECD. Dodatečná zaměstnanost, která tím vzniká, sice početně zvyšuje sociální produkt, protože se na státní mzdy podle jistého tržního hodnocení hledí jako na vytváření hodnoty. Konkurenceschopný výkon ale neztělesňují.

V letech 1991 až 1991 znehodnotilo Finskou svou měnu marku vůči západoněmecké marce o 30 procent - a vymanilo se tím z krize. Banky se sice tehdy obávaly, že zvýše ní hodnoty zahraničního zadlužení jim poškodí bilance, avšak po uvolnění směnného kurzu nastal opravdový hospodářský zázrak. Jen za pouhých pět let, od nejhlubší krize roku 1993 do roku 1997, se reálné HDP zvýšilo o 19 procent a průmyslová výroba o 40 procent. Byznys bank se oživil, jejich finanční obavy se v jediném okamžiku vytratily.

Vzhledem k těmto zkušenostem se mnoho Finů ptá, proč má jejich země zůstávat v eurozóně, když by se návratem k národní měně a jejím znehodnocením mohla ekonomika znovu rychle postavit na nohy. Finové to zatím ještě zkoušení reálným znehodnocením v europrostoru. Účastnící tarifní dohody se domluvili na mzdovém moratoriu, aby zvýšili konkurence schopnost, ale takové opatření přináší úlevu až za mnoho let. 

Je možné, že Finsko tak dlouho čekat nebude. země by měla šanci vystoupit z eura relativně bez ztrát. Proto bychom měli diskuzi ve Finsku pozorně sledovat.  

21. července 2016