Společnost AGPI akceptuje nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž vláda objekt koupí, ani jedna ze zainteresovaných stran zatím nezveřejní. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání „velice přísný“.

Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně 20 let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Společnost AGPI preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací.

„Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období,“ řekl Čech. Dodal, že přestože se představy obou stran o ceně lišily, jednání považuje za velmi korektní.

„Drželi jsme konzistentní názor, že pokud by bylo nezbytně nutné vepřín odstranit, požadujeme vystavění nového areálu na vhodném místě a přesun výroby,“ řekl Čech. Podle zjištění bývalého ministra Jiřího Dienstbiera by jenom vyřízení povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let. Proto byla pro vládu jediná varianta finanční kompenzace.

Akcionáři AGPI minulý týden souhlasili s tím, že společnost vepřín prodá vládě. Areál v Letech, který stojí na místě bývalého pracovního a následně cikánského tábora, se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13.000 prasat. Firma by podnik převedla na stát bez zvířat a zaměstnanců.

Kritika od Evropského parlamentu

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament