KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) riskují, když chtějí jít do voleb ve dvoučlenné koalici, která bude pro vstup do Sněmovny muset získat nejméně deset procent hlasů. Shodují se na tom politologové, které ČTK oslovila. I když podle nich nové spojenectví šanci na úspěch má, nepovažují za pravděpodobné, že by dlouhodobě zásadním způsobem přepsalo politickou mapu v Česku.

„Jdou do hodně velkého rizika. Přece jenom nejde jen tak mechanicky vzít preference, které mají ty dva subjekty v současné době, sečíst je a říct, tady je náš potenciál, kolik procent můžeme získat. Je samozřejmě otázkou, kolik lidí tohle spojenectví nakonec odradí,“ míní politolog Petr Just. Připomněl, že i prostý součet preferencí KDU-ČSL a STAN se podle posledních průzkumů pohybuje kolem deseti procent.

„Deset procent při současných preferencích dosažitelných je, ale bude to chtít velké úsilí ve volební kampani a jisté to není,“ řekl politolog Jan Outlý z královéhradecké univerzity. „Jsou to strany, které se pohybují v politickém středu, kde je největší bitva o voliče. A hnutí ANO i ČSSD budou v tomto rybníku také lovit,“ podotkl o KDU-ČSL a o STAN.

„Více riskuje KDU-ČSL, která by se patrně dostala bez větších problémů do sněmovny. Ten kdo může na téhle situaci jenom vydělat, je STAN,“ uvedl rovněž Outlý.

Podle Justa by pro lidovce a starosty bylo jistější vytvořit volební stranu, které by ke vstupu do sněmovny stačilo překročit pětiprocentní práh. K rozhodnutí pro koalici podle něj vedly obavy o ztrátu spojení mezi stranami a voličem. „Ale kdyby zvolili nějaký název jako Lidovci a Starostové, voliči obou stran by si rozklíčovali, že to je subjekt, pod kterým je jejich strana,“ je přesvědčen.

Politologové také nečekají, že by spojenectví KDU-ČSL a STAN dramaticky změnilo rozložení sil v české politice. „I kdyby se jim podařilo uspět přes deset procent, asi bych byl opatrný s ambicemi typu přepisování politické mapy,“ řekl Just. Podle něj je otázkou dlouhodobá soudržnost koalice. „U nás máme spíš zkušenosti s rozpadem takových spojenectví,“ připomněl někdejší Čtyřkoalici, z níž ještě před volbami v roce 2002 odešla ODA a zbývající strany, KDU-ČSL a US-DEU, po volbách fungovaly samostatně.

Ani Outlý nečeká, že by KDU-ČSL díky spojenectví získala podobnou pozici, jakou má v Německu CDU kancléřky Angely Merkelové. „Pokud by ten potenciál tady byl, tak už dávno měla KDU-ČSL volební zisky dvouciferné, což se jí zatím nepodařilo. Spíš to bude taková pověstná půltá strana mezi dvěma většími, což ale její strategickou pozici nijak nesnižuje,“ řekl.

Outlý se také domnívá, že spojenectví starostů a lidovců je přirozené, protože strany jsou si blízké. „To, že spolupráce dobře funguje, je v posledních letech dobře vidět v Senátu, kde ty kluby jsou samostatné, ale úzce spolupracují, podporují navzájem svoje návrhy a předjednávají svoje pozice,“ řekl.

Naopak Just vidí možné problémy, které mohou spolupráci obou stran komplikovat. „Lidovci vstupují do spojenectví jako strana vládní a STAN jako strana opoziční. Určitě je celá řada témat, ve kterých tyto dva subjekty doposud stály na opačných pólech. To může vyvolávat určité problémy při formulování společného programu,“ řekl.