Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij ve středu kritizovala údajnou dezinformační kampaň, která provází krizi kolem menšinových muslimských Rohingů prchajících před násilím z Barmy do sousedního Bangladéše. Podle ní má sloužit zájmům „teroristů“, tedy podle všeho rohingských povstalců, jejichž srpnové útoky vyvolaly odvetnou ofenzívu armády a následnou uprchlickou vlnu. OSN v nejnovějších odhadech uvedla, že uprchlo za poslední dva týdny 146 000 lidí.

Soucitné mezinárodní ohlasy na situaci Rohingů jsou podle první reakce nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij od vypuknutí nejnovější krize výsledkem „obrovského ledovce dezinformací, které vznikly za účelem vytváření problémů mezi různými komunitami a prosazování zájmů teroristů“.

Su Ťij se tak vyjádřila v telefonickém rozhovoru s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se pustil do obhajoby zájmů Rohingů. Erdogan dokonce v této souvislosti hovořil o genocidě. Hlava tureckého státu slíbila poslat na pomoc Rohingům 10 000 tun humanitární pomoci.

Podle Su Ťij úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země. „Víme lépe než ostatní, co znamená být zbaven práv a demokratické ochrany,“ upozornila Su Ťij s poukazem na roky, které sama strávila v disentu a ve vězení za vlády barmské junty.

Na mezinárodní scéně čelí Su Ťij rostoucí kritice. Podle OSN mohou akce armády být považovány za zločiny proti lidskosti. Nejmladší laureátka Nobelovy ceny za mír, Pakistánka Malala Júsufzaiová, v pondělí ostře odsoudila „hanebné zacházení s Rohingy“.

Bangladéšské vládní zdroje obvinily barmskou armádu, že klade na společných hranicích miny s cílem, aby zabránila Rohingům v návratu. Zdroje shodně tvrdí, že o zaminovávání se dozvěděly díky fotografickým důkazům a informátorům. Na daných místech také dochází prý k výbuchům. Úřad Su Ťij kladení min zpochybnil s tím, že za nimi mohou být povstalci.

Úprk Rohingů přes hraniční řeku Naf stále pokračuje a je stále hodně riskantní, což ukazuje další potopení člunu s uprchlíky, které si ve středu vyžádalo nejméně pět mrtvých.

Tisíce Indonésanů, vedených islamistickými skupinami, se ve středu shromáždily poblíž barmského velvyslanectví v metropoli Jakartě, aby protestovaly proti zacházení s muslimskými Rohingy. Indonéská policie ohradila areál velvyslanectví zátarasy s ostnatými dráty a postavila u nich hlídky s vybavením pro případné násilné potyčky s demonstranty, včetně vodních děl. Někteří demonstranti skandovali „Smrt Barmě“ či vybízeli k vypálení ambasády.

Rohingové nemají v Barmě občanská práva a jsou označováni za lidi bez vlasti, ačkoli žijí v převážně buddhistické zemi po několik generací. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou prý tudíž nelegálně. Rohingové, kterých žije normálně v Barmě přes milion, čelí v zemi dlouhodobě diskriminaci. Koncem srpna povstalci z řad Rohingů přepadli několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť, na což zareagovaly bezpečnostní složky zátahy nejen proti ozbrojencům, ale i proti civilistům s cílem je vypudit z jejich domovů.