Kritiku ze strany některých států přinesl návrh Evropské komise (EK), že by v budoucnu mohlo být jádro uznáno jako čistý zdroj energie. Proti je kromě Německa také Rakousko, jehož ministryně volila směrem ke Komisi ostrá slova a hrozí jí žalobou. Rakouská asociace větrné energie (IG Windkraft) mezitím uvedla, že Rakousko stále spotřebovává až 11 % energie, která pochází z atomu.

Oznámení o tom, že Rakušané stále spotřebovávají výraznou část z jaderných elektráren v sousedních státech (sami totiž žádnou nemají), přišla krátce poté, co EK oznámila, že plánuje uznat jadernou energii jako čistý zdroj, což požaduje zejména Francie ve spolupráci s Českou republikou.

„Pro zemi, která se pasuje do role bojovníka, to opravdu není žádná sláva,“ poznamenal ředitel IG Windkraft Stefan Moidl. Ten nabádá, aby se Rakousko od jaderné energie ještě více odklonilo. „Jediným způsobem, jak rychle jadernou energii vytlačit z rakouských sítí, je rychlé rozšíření obnovitelných zdrojů energie,“ míní Moidl.

IG Windkraft také kritizuje, že je v Rakousko možno vydávat za zelenou elektřinu i tu, jež pochází z jaderných zdrojů. Prohlášení Rakouské asociace větrné energie tak poukazuje na to, že Rakušané sice proti jaderné energetice brojí, na druhé straně jsou však nadále v 9 až 11 % jejich spotřeby závislí na importu atomové energie ze zahraničí, mimo jiné z České republiky. Přesto rakouští politici odmítají uznání jádra jako čistého zdroje.

Rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová (Zelení) dokonce návrh Komise označila, že byl ve „stylu Nacht und Nebel“, což se odkazuje k tajnému rozkazu Adolfa Hitlera z prosince 1941 unést a zlikvidovat vůdce odboje na okupovaných územích pod nacistickou nadvládou. „Evropská komise udělala včera pomocí akce ve stylu Nacht und Nebel krok směrem ke greenwashingu atomové energie a fosilního plynu,“ napsala Gewesslerová na Twitteru.

Wir werden den vorliegenden Entwurf genau prüfen und haben bereits ein Rechtsgutachten zu Atomkraft in der #Taxonomie in Auftrag gegeben. Sollten diese Pläne so umgesetzt werden, werden wir klagen. Denn #Atomkraft ist gefährlich und keine Lösung im Kampf gegen die #Klimakrise.3/3

— Leonore Gewessler (@lgewessler) January 1, 2022

„Jaderná energie je nebezpečná a není řešením v boji proti klimatické krizi,“ dodala Gewesslerová.

Od výroby elektřiny z atomu v poslední době ustoupilo také Německo, s jehož podporou proti zařazení jádra jako čistého a bezemisního zdroje energie nyní Rakušané počítají. Doufají také, že by se k nim mohl přidat další velký evropský stát – Španělsko. Kriticky se k výrobě jaderné energii dlouhodobě staví i Lucembursko.

Návrh, který komise předala členským zemím těsně před koncem roku, mohou v rámci konzultací státy připomínkovat do 12. ledna. Komise pak taxonomii plánuje v lednu schválit a předat europarlamentu a členským zemím. Platit novinka začne, pokud proti ní nebude mít námitky nejméně 20 zemí, představujících dohromady nejméně 65 procent obyvatel Unie, a prostá většina europoslanců. Rakousko, Německo a Španělsko představují zhruba čtvrtinu obyvatel EU.

Rakouský kancléř Karl Nehammer (ÖVP) už začátkem týdne v deníku Kronen Zeitung vyjádřil Gewesslerové „plnou podporu“ v jejím boji proti jádru. „Postoj Rakouska k jaderné energetice je naprosto jasný: pro nás není udržitelnou formou výroby energie,“ uvedl šéf rakouské vlády s tím, že proti možnému zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie se vymezil již na prosincovém summitu v Bruselu. Energie z jádra je podle něj „drahá, riskantní a nebezpečná“ a z pohledu Rakouska „nepředstavuje přínos pro ochranu klimatu“.

Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra. Dlouhodobě se staví odmítavě k jaderným energetickým programům sousedních států, mezi nimi i Česka. To však podporuje jadernou energii i z toho důvodu, že nemůže využívat tolik elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné státy. Momentálně připravuje dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.

Evropská unie se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není u ní vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Při využití zemního plynu jsou do atmosféry vypouštěny skleníkové plyny, byť v menší míře než v případě uhlí.