Roste v lidech nenávist? Podle aktuálního výzkumu z USA se zdá, že ano. Heidi Beirichová se spolupracovníky vydala v rámci SPLC, což je americká právnická organizace zabývající se chudobou, zprávu o nenávisti v Americe, která, jak upozorňují další komentátoři, např. Amy Goodmanová z televize Democracy Now!, pomáhá vysvětlit volební úspěch Donalda Trumpa.

Úroveň násilí a nenávisti se dá měřit jednak pouhým sčítáním mrtvol a útoků ve školách a institucích, jednak tím, že na síti evidujete množství nenávistných skupin a blogů. Z metodického hlediska mi není příliš jasné, zda se při tom druhém způsobu neměří jen míra propojenosti, tedy že víc lidí má internet a používá jej. Nicméně vzhledem k tomu, že počet nenávistných skupin, tedy uskupení, jež chtějí nějaký problém vyřešit násilnou silou, v letech 2012–14 klesal, lze soudit, že v americké společnosti hmatatelně roste pocit hněvu. Ten v minulém roce při nárůstu 14 % nenávistných skupin dosáhl pravděpodobně nejvyšší úrovně od roku 1968.

Vládě věří jen pětina lidí

Pochopitelně že každý, kdo sleduje diskuse na evropských či českých sociálních sítích, má z vývoje úplně stejný dojem, ale zůstaňme u dobře dokumentovaných amerických případů. Rychle si uvědomíme, že situace je mnohem složitější, než jsme předpokládali. Především již v roce 1999 bylo v USA napočítáno 450 nenávistných skupin, od té doby jejich počet plynule rok od roku rostl až na nejvyšší úroveň tisíc skupin v roce 2012, pak klesl, ale v minulém roce nenávistný proces opět nabral na síle a opět se blíží tisícovce organizací.

Důležité přitom je, že klesá počet vyložených extremistů, ale celkově roste počet obyčejných, nepříliš radikálních občanů, kteří nenávidí. Extremisté jsou však více proškolení, nebezpeční a útočí nejenom na obvyklé cíle, jako jsou školy, státní instituce, kostely a mešity, ale i na rozvodny energie a vodárny. Tato věc je vzhledem ke zranitelnosti sítě neobvykle destabilizující. Příslušníci těchto skupin jsou bílí, barevní i černí Američané. Patří mezi ně bílí Patrioti bojující proti vládě i černošské skupiny, které reagují na obrovský růst skupinek Kukluxklanu (za rok ze 72 na 190 skupin!). Černošské skupiny za své nepřátele velice často považují nejenom bílé Američany, ale i Židy a homosexuály.

Příznivců některých radikálních blogů, jako je např. Stormfront, přibývá tempem asi 25 tisíc lidí ročně, největším nebezpečím z bezpečnostního hlediska však zůstávají osamělí vlci, kteří sledují dění na síti, ale nevystupují příliš aktivně. Zato doma zbrojí a připravují se na násilnou akci. Poměr vražd mezi džihádisty a antidžihádisty je poměrně vyrovnaný (zhruba 45 ročně), z čehož vyplývá, že obě skupiny jsou podobně nebezpečné.

Hněv prakticky všech Američanů je namířen proti vládě. V roce 1950 věřilo 77 % Američanů, že většina toho, co vláda dělá, je správné. Dnes to je 19 %!

Obama je přece tajný muslim!

Často slýcháme, že Amerika by měla být zemí mostů a nikoliv plotů, takže i prezident Obama byl zpočátku vnímán jako most mezi černými a bílými Američany. Jenže za posledních pár let vzrostl počet Američanů, kteří považují rasismus za závažný problém, o polovinu. I za cenu určité nepřesnosti bych řekl, že v dobách obecného smíru by postava černého prezidenta Ameriku stmelovala, ale v období nenávisti rozdělovala. Kde se však tato nenávist bere?

Zdá se, že hlavním důvodem je růst počtu Hispánců, kteří v jižních státech brzy budou tvořit víc než polovinu populace. Podle odhadu amerických úřadů bude v roce 2043 žít v celých USA víc barevných obyvatel než bělochů. Mezi další důležité faktory patří dvě desetiletí trvající pokles mediánových (nejčastějších) mezd a obecná nespokojenost s lobbistickým pojetím politiky. V podstatě to je téměř evropských obrázek, jen místo Hispánců si dosaďme migranty. Pokud bychom množství bílých extremistů posuzovali podle osoby prezidenta, pak jejich počet začal klesat za Billa Clintona, minima dosáhl během vlády George Bushe a vyšplhal se na rekordní úroveň za prezidenta Obamy. Rovněž víc než polovina voličů Donalda Trumpa věří tomu, že prezident Obama se nenarodil v Americe a zůstal tajným muslimem.

Základním faktorem strachu je v USA a asi i v Evropě pocit, že bílí lidé ztrácejí vládu nad světem, jenž jim donedávna patřil. Richard Cohen, prezident SPLC, vysvětluje, že média tuto vlnu nenávisti dál zesilují. Důvod je celkem jasný – špatné a emočně zabarvené zprávy prodávají noviny. Vražda transsexuální prostitutky je atraktivnější než krásná, nově vyšlechtěná odrůda tulipánu.

Napětí v našich domovech

Můžeme ve světle americké situace nějak lépe porozumět domácí scéně? Především se zdá, že nenávistné komentáře vystrašených lidí začínají ovládat sociální sítě. Ty měly lidi spojovat, ale stávají se toxickou zátěží. Dál pozorujeme proces známý i z evropských voleb – už se nejedná o to, že lidé politikům nevěří, oni je začínají nenávidět. Ve volbách vítězí ty typy, které se tradičním politikům nepodobají. Méně toho víme o domácím násilí, ale uvažuje se o tom, že nenávistná společnost se na prvním místě ničí zevnitř. Co když má část zlostných komentářů na sítích svůj základ v skoro neviditelném zesilujícím se kruhu domácího násilí a šikany na školách i v práci?

Každý, kdo bude pořádat nějakou, jakkoliv spravedlivou demonstraci, musí počítat s tím, že se něco nakonec zvrtne. Průběžný růst počtu amerických nenávistných skupin ukazuje, že tento proces začal již před rokem 2000 a v Evropě jej k povrchu vynesla a dál zesílila migrantská krize. Podobně polarizovaných společností nalezneme v dnešním světě mnoho – v samotném Izraeli je dokumentováno víc než tisíc útoků nožem. Pochopitelně vždy existuje možnost zklidnění situace a nastolení nějakého smírného období. Pokud však mají pravdu američtí tvůrci zprávy, kteří za hlavní motiv považují ztrátu „bílé nadvlády“, pak s každým uprchlíkem poroste i napětí. To se pod vlivem starých strachů i moderních médií přelije do domovů lidí, kteří pořádného džihádistu nikdy v životě nepotkají.

Pramen: SPLC Intelligence Report, The Year in Hate and Extremism. February 2016.