Zvyšování úrokových sazeb přispěje k tlumení rizik spojených s růstem hypotečních úvěrů, na něž již ČNB reagovala některými svými nástroji. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 29. června, který v úterý centrální banka zveřejnila. V této souvislosti zazněl návrh, aby při měnově-politických úvahách a jejich komunikaci byl více zohledňován vývoj na realitním trhu.

ČNB v polovině června opět zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték. Vedl ji k tomu rychlý růst cen nemovitostí i objemu úvěrů na bydlení. Při zhoršení ekonomiky by se tak mohla řada domácností s hypotékou dostat do problémů se splácením. Centrální banka proto rozšířila loňské doporučení ohledně poskytování hypoték. Nově se bude vztahovat na všechny poskytovatele úvěrů a současně i na další úvěry, které jsou klientovi poskytnuty poté, co získá hypoteční úvěr.

Na bankovní radě se také diskutovalo o tom, zda hodnoty růstu hrubého domácího produktu a především soukromé spotřeby nejsou nízké vzhledem k vývoji na trhu práce, sentimentu v ekonomice, vývoji na trhu rezidenčního bydlení a nárůstu výběru daní.

„Zápis sice potvrdil záměr bankovní rady zvyšovat sazby, nepůsobil však v tomto kontextu natolik odhodlaně, jak by se dalo usuzovat z vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po samotném měnovém jednání,“ řekl analytik ING Bank Jakub Seidler. V zápisu byly podle něj poměrně málo akcentovány důvody podporující brzký růst sazeb, zatímco relativně velký prostor byl věnován názorům, proč růst sazeb neuspěchat. Zápis tak poslal ohledně růstu sazeb méně jasný signál než samotná tisková konference, na což také koruna zareagovala oslabením, dodal.

Zazněl názor, že statistiky plně nepodchycují omezování šedé ekonomiky po zavedení vládních opatření včetně elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení DPH. Objevila se ale i myšlenka, že tempo růstu HDP se pohybuje poblíž své potenciální úrovně, která po krizi poklesla, takže tyto jeho hodnoty nejsou překvapivé.

Členové bankovní rady také diskutovali rizika plynoucí ze zahraničního vývoje. Na jednu stranu byl zmíněn pozitivní vývoj ekonomické aktivity v eurozóně, jejíž tempo růstu v posledních čtvrtletích zrychluje. Na druhou stranu byly uvedeny nejistoty ohledně obchodní politiky USA, průběhu brexitu a situace bankovního sektoru některých zemí eurozóny.

Bankovní rada ČNB koncem června jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Zároveň rada informovala o tom, že pravděpodobně zvýší úrokové sazby ve třetím čtvrtletí letošního roku tak, jak to předpokládá aktuální prognóza centrální banky. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je od listopadu 2012 na 0,05 procenta.