Velké pozornosti se v posledních dnech dočkala kauza údajně „neviditelného“ amerického velvyslance Andrewa Schapira a jeho (ne)účasti na oslavách státního svátku 28. října na Pražském hradě. Jako „neviditelný“ by se ale dal označit přinejmenším ještě jeden velvyslanec. Konkrétně se jedná o kosmonauta Vladimíra Remka, který zastupuje Českou republiku v Moskvě.

O velvyslanci Remkovi, který do úřadu nastoupil před více než dvěma lety z přání Miloše Zemana, se širší veřejnost v Česku doslechne jen zřídka. A to navzdory skutečnosti, že působí v zemi, která v posledních dvou letech hrála klíčovou úlohu na mezinárodní scéně. Namátkou lze zmínit ruskou anexi Krymu, podporu separatistů na východě Ukrajiny nebo zapojení do války v Sýrii. Jak ale vyplývá z rešerše deníku Echo24.cz, Remek se veřejně prakticky nevyjadřuje.

Například letos nemalou část české veřejnosti šokoval návrh tří ruských poslanců, kteří chtěli přiznat status válečných veteránů sovětským vojákům, již se v roce 1968 účastnili srpnové invaze do Československa. Iniciativu ruských politiků odsoudili například politici z TOP 09. Na stránkách českého velvyslanectví v Moskvě se však k této věci žádné stanovisko neobjevilo.

‚Kovaný komunista‘

Činnost velvyslance Remka kritizoval i místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Ten se loni v květnu ocitl spolu s dalšími třemi Čechy na seznamu osob, které mají zakázaný vstup na území Ruska. „Tak čekal bych, že bude v tomto směru asi aktivnější, čekal bych, že se k tomu i nějak vyjádří, že to budeme i my tady v Čechách vědět, jak se vyjádřil pan velvyslanec v Moskvě, zatím se tak nestalo,“ odpověděl Ženíšek ve vysílání ČT na otázku, jak vnímá Remkovo působení v Moskvě.

Obzvláště ostře se do Remka v minulosti pustil poslanec Daniel Korte. Ten v březnu 2014 uvedl, že velvyslance v Rusku by neměl dělat „kovaný komunista promoskevského ražení, hrdina Sovětského svazu, který dokonce neváhal, když šel předávat své pověřovací listiny prezidentu Putinovi, připnout si toto vyznamenání na klopu, a jehož loajalita vůči ČR je tudíž více než pochybná“.

Korte tak zjevně narážel na Remkovu minulost před rokem 1989, kdy byl ikonou komunistického režimu a také na to, že před nástupem na velvyslanectví v Moskvě působil jako europoslanec za KSČM.

Kondolence a varování před sankcemi

Remkovo jméno se sice v médiích za poslední dva roky čas od času objevilo. Většina zmínek se však týkala různých obchodních dohod mezi českými a ruskými firmami, potažmo mezi Českem a Ruskem jako takovým. Například podle deníku Právo vyzýval vládu, aby Česko nerozšiřovalo protiruské sankce. Jindy zase udělil záštitu té či oné akci, která souvisela s kosmonautikou.

Jen výjimečně se v tisku objevila jeho vlastní citace – například když v únoru 2015 zemřel někdejší sovětský astronaut Alexej Alexandrovič Gubarev, se kterým se Remek jako první (a dosud také poslední) Čech v březnu 1978 dostal do vesmíru. „Jsem hluboce zarmoucen, odešla celá etapa mého života,“ uvedl tehdy k jeho smrti.

Výjimku v tomto ohledu představovalo vyjádření z února 2014, kdy Remek krátce po nástupu do funkce České televizi řekl, že se coby velvyslanec chce věnovat i lidským právům. „Oblast lidských právě je citlivá. Samozřejmě, že nemůžeme souhlasit úplně se vším, co se děje v Rusku, ale nemůžeme se postavit do role mentora a měli bychom také přijít s určitým pochopením,“ uvedl tehdy.

Proč diplomat mlčí?

Česká diplomacie jako taková přitom třeba anexi Krymu svého času jasně odsoudila. „To je de facto intervence, instalování loutkové vlády, porušení vlastně principu mezinárodního práva,“ uvedl tehdy ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve vysílání České televize. Zaorálek si kvůli tomu tehdy předvolal ruského velvyslance.

O tom, proč velvyslanec Remek tak rád mlčí, lze jen spekulovat. V médiích se nicméně v posledních měsících objevily indicie, proč by tomu tak mohlo být. Například novinář Viliam Buchert na webu týdeníku Reflex uvedl, že Remek podle informací týdeníku „dostal z ministerstva zahraničí ‚doporučení‘, aby se k válce na jihovýchodě Ukrajiny a na Krymu vůbec nevyjadřoval“.

Této verzi by napovídalo i vyjádření samotného Remka. Když v březnu 2014 krize kolem Krymu kulminovala, odjel Remek do Soči na paralympiádu. Na otázku serveru Echo24.cz, jak coby velvyslanec vidí současnou situaci v Rusku a na Ukrajině, nechtěl odpovídat: „Já to nekomentuji. Skutečně ne. Obraťte se na tiskový odbor ministerstva zahraničních věcí.“

České ministerstvo zahraničí Remkovi v minulosti vyjádřilo podporu. Například ministr Zaorálek v reakci na výše zmíněnou kritiku ze strany poslance Korteho uvedl, že Remek zastupuje Českou republiku dobře. „Vůbec jsem nenabyl ani na chvíli dojem, že by pan Remek se nějak zvlášť odchyloval nebo že by nějakým způsobem jakkoli třeba jen zpochybnil ty postoje, které v této chvíli Česká republika zastává. (...) Je to skutečně reprezentant českých zájmů,“ uvedl tehdy ve vysílání Českého rozhlasu.