Forbes: Politici mohou za dluhy měst kvůli sportovištím
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Senát státu Nevada schválil zákon, který zvyšuje hotelovou daň o 1,4 procentního bodu s cílem získat 750 mil. dolarů na nový fotbalový stadion a 420 milionů dolarů na přilehle kongresové centrum v naději, že přesvědčí kalifornský fotbalový tým Oakland Raiders, aby se přestěhoval do Las Vegas. Pro tým jde o lákavou nabídku. Levně by získal nový moderní domov.
Financování sportovních stadionů z veřejných peněz je ve Spojených státech běžné. Profesionální sportovní týmy od měst automaticky očekávají, že místní radnice vynaloží enormní sumy na vybudování nových zařízení. Komik John Oliver tomuto tématu věnoval celých 19 minut v rámci jedné ze svých show Last Week Tonight. Všiml si, že většina arén už nejsou jen sportoviště, ale zahrnují další budovy s různými funkcemi od galerií po plavecké bazény.
Týmy, kvůli kterým takové areály vznikají, pak mají příjem ze všeho, co s jejich provozem a využitím souvisí. Ať už jde o prodej práv pro využití reklamního jména arény, poplatky za parkovné či podíl z prodeje lístků na koncerty. Podle majitelů týmů jde o vzájemně výhodnou spolupráci, protože arény vytvářejí nová pracovní místa. Avšak obsáhlá studie ukázala, že nejde o zásadně velké příjmy či výhody plynoucí pro daná města.
Přesto se Detroit v Michiganu rozhodl schválit investovat 283 milionů dolarů na výstavbu nové hokejové haly pro Red Wings, přestože město bylo na pokraji bankrotu. A Cincinnati ve státě Ohio muselo osekat služby pro občany, aby město mohlo zaplatit stadiony pro Bengals (americký fotbal) a Reds (baseball).
Občas podpora přichází v podobě daňových úlev. Ale od daní osvobozené dluhopisy jsou využívány k financování většiny takových municipálních projektů. Přesto jsou to náklady na splácení takových úvěrů významně zatěžují městské rozpočty. Na rozdíl od investic do infrastruktury, z půjčky na stavbu stadionu se neopraví silnice nebo nenakoupí nové autobusy pro veřejná dopravu ve městě. Dluhové náklady zkrátka nevyváží žádné nové příjmy nebo výhody pro město, o kterých hovoří sportovní týmy.
Otázkou je, proč se města do takových investicí pouští, když jsou nevýhodné. Jak píše Jim Pagels ve Forbesu, z velké části jsou na vině politici. „Za prvé, hrozba, že tým opustí město, je bezzubá. Za druhé, jestli se nějaký tým opravdu odstěhuje, tak negativní reakce, kterou to vzbudí mezi jeho fanoušky, nemůže rozhodně znamenat politickou sebevraždu pro městské politiky.“
Týmy jsou částečně také vinni. Jenže nikdo neodmítne jen tak nabízené peníze. Ačkoli Oliver žádal fanoušky, aby řekli veřejně financovaným halám a areálům ne, Pagels kontruje, že jsou to politici, kteří v konečném důsledku rozhodují. Veřejní činitelé by se neměli stávat rukojmími zájmů sportovních asociací a miliardářů, kteří většinu týmů vlastní, dodává.