V předčasných parlamentních volbách v Kosovu zřejmě vyhrála koalice vedená středopravou Demokratickou stranou Kosova (PDK), kterou tvoří bývalí členové Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Po sečtení 99 procent odevzdaných volebních lístků má koalice 34 procent všech hlasů. PDK jako premiéra navrhuje Ramushe Haradinaje, který je Srbskem obviňován z válečných zločinů. Předčasné volby byly vyhlášeny poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. Informovala o tom v pondělí agentura AP

Podle zveřejněných údajů skončí na druhém místě opoziční hnutí Sebeurčení (Vetevendosje, VV) s 27 procenty hlasů. Třetí je koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s podporou téměř 26 procent zúčastněných voličů. Obyvatelé Kosova mohli volit do nedělního večera, volební účast byla 41,5 procenta. Oficiální vyhlášení výsledků se očekává později v tomto týdnu.

Podle propočtů prištinských médií koalice kolem PDK ve 120členném parlamentu zřejmě obsadí 39 křesel, Sebeurčení 31 a koalice LDK 30. Dvacet mandátů je rezervováno pro národnostní menšiny, přičemž srbských deset poslanců bude zastupovat uskupení Srpska lista (Srbská kandidátka).

Vyjednávání o vládní koalici ale může podle expertů skončit fiaskem. PDK a LDK už před volbami daly najevo, že spolu do další vlády nepůjdou. VV, které překvapivě téměř zdvojnásobilo počet zástupců v parlamentu a oběma původně vládnoucím stranám je nyní rovnocenným partnerem, vyčítá PDK a LDK odpovědnost za rozsáhlou korupci a trvající špatnou životní úroveň v zemi. Vstoupit do koalice s PDK nechce a pro LDK má řadu podmínek. „Nemůžeme vyloučit další předčasné volby,“ řekl k tomu podle agentury Reuters politolog Imer Mushkolaj.

PDK byla podle průzkumů veřejného mínění považována za favorita voleb. Strana byla součástí dosavadní vládní koalice. Tato formace navrhuje na premiéra bývalého velitele kosovských povstalců Ramushe Haradinaje, kterého sousední Srbsko viní z válečných zločinů. Haradinaj v rámci předvolebních slibů prosazoval méně vstřícný postoj nejen k Srbsku, ale i k Černé Hoře.

Poslanci Sebeurčení v parlamentu několikrát v roce 2015 použili slzný plyn, aby zabránili schválení kontroverzní dohody o hranicích s Černou Horou a také vytvoření společenství srbských obcí v Kosovu, jež by mělo nějaký autonomní ráz.

Výsledek voleb ovlivní řešení komplikovaných sporů se sousedními státy. Jde především o vymezení hranic s Černou Horou, které vedlo k pádu dosavadní vlády. V sázce je i pokračování rozhovorů se Srbskem a schválení další vzájemné dohody, v rámci které by srbská menšina v Kosovu měla získat více práv, poznamenala agentura AP.

Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že zvolení zastánců tvrdé linie bude mít za následek „mnoho těžkostí a problémů“. Dodal, že členové PDK patří „k těm, kteří nejvíce vyhrožují Srbům“. Dialog mezi Kosovem a Srbskem, který zprostředkovává EU, však podle něj musí pokračovat.

Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila s podporou Západu jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina. Srbský premiér Vučić tvrdí, že kosovští vůdci chtějí na Srby v Kosovu zaútočit. Kosovský prezident Hashim Thaçi zase vyjádřil obavu, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova.