Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) napsal ministru financí Andreji Babišovi (ANO) dopis, kvůli problémům kolem jeho korunových dluhopisů. Na ně jako první upozornil server Echo24. V dopise měl Sobotka Babiše upozornit, že jakožto ministr financí je zodpovědný za výběr daní, což je ale v rozporu s vyváděním nezdaněných peněz z vlastní firmy, a vyzval ho, aby vše vysvětlil. 

Babišovi je v posledních týdnech horko kolem několika problémů, jež se týkají jeho korunových od daně osvobozených dluhopisů. Ty totiž nakoupil od tehdy ještě svého Agrofertu a ročně si díky nim přijde na 90 milionů ročně, ze kterých ale neplatí daň státu. Existuje tu tedy podezření, že Babiš se dopustil krácení daně a kvůli tomu dokonce musí ministr čelit trestnímu oznámení. Vedle toho není Babiš schopný říci, za co dluhopisy koupil. Z jeho prohlášeních o příjmech i z majetkových přiznání vyplývá, že Babiš na ně neměl mít dostatek legálních peněz, jak upozornil jako první Týdeník Echo.

Premiér Sobotka se Babiše v dopise ptá, zdali se již finanční správa podobnými případy obcházení daní zabývá. „Osobně považuji za důležité, aby nedocházelo k obcházení daňové povinnosti. Nekalé praktiky daňové optimalizace totiž negativně dopadají na poctivé podnikatele a občany,“ píše premiér v dopise, na nějž upozornily Hospodářské noviny. To, že dopis tohoto znění skutečně z vlády odešel, tiskový odbor vlády serveru Echo24 potvrdil. 

Bohuslav Sobotka proto v dopise žádá Andreje Babiše, aby se sám vyjádřil k situaci, kdy společnost vydá dluhopisy za několik miliard v nominální hodnotě jedné koruny, a jediný, kdo si je koupí, je následně majitel firmy. „Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daní? Nejedná se o situaci, která si žádá prošetření ze strany finanční správy?“ ptá se Sobotka v dopise.

Že by měl Babiš podezření vyvrátit už dříve pro server Echo24 uvedl další Babišův koaliční partner vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „To je na dotčených orgánech, aby to posoudily. Předpokládám, že je v zájmu pana Babiše, aby podezření vysvětlil a vyvrátil,“ uvedl Bělobrádek.

Podle dotázaných právníků se Babiš dopustil klasického příkladu obcházení zákona, který byl už vícekrát popsán v rozsudcích Nejvyššího správního soudu i Evropského soudního dvora. Nejvyšší správní soud například v roce 2008 odmítl stížnost na Finanční ředitelství v Brně, které vyměřilo daň podnikateli bez ohledu na to, že snížil daňový základ vyplacením vysokého nájmu spřízněné firmě. Snížit daňový základ o peníze za nájem je sice v souladu s právními předpisy, podotýká daňový poradce Tomáš Golaň, pokud ovšem bylo hlavním účelem tohoto kroku snížení daně, pak ho může finanční úřad považovat za neplatný.