V obavách o bezpečnost expremiéra Petra Nečase a jeho rodiny nechala Jana Nečasová (dříve Nagyová) možnou hrozbu prověřit. Šlo o tzv. kontrasledování, které nebylo motivováno osobním zájem. Tehdejší šéfka premiérova kabinetu dělala jen svou práci, stejně jako zbylí obžalovaní, stojí v písemném znění rozsudku soudkyně Heleny Králové v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, který má deník Echo24.cz k dispozici.

„Všechny provedené důkazy pouze potvrdily, že Vojenské zpravodajství prověřilo informaci o možné bezpečnostní hrozbě ohledně rodiny tehdejšího předsedy vlády poskytnutou samotným tehdejším předsedou vlády Petrem Nečasem, a to formou metody obrany proti sledování s tím, že během této činnosti byla určenou osobou pro komunikaci mezi tehdejším předsedou vlády a Vojenským zpravodajstvím obžalovaná Jana Nečasová,“ píše se ve více než 60stránkovém osvobozujícím rozsudku, na který se dlouho netrpělivě čekalo.

V ústním zdůvodnění letos v červnu byla totiž soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová velmi stručná. Ačkoli Janu Nečasovou a zbylé obžalované – exšéfa Vojenského zpravodajství Ondřeje Páleníka, jeho nástupce Milana Kovandu a ředitele odboru bezpečnosti a vnitřní kontroly Jana Pohůnka – prohlásila za nevinné, neřekla už, jak se vypořádala s důkazy či proč je odmítla. Na vyhotovení písemného znění si vzala čas do konce srpna.

„Provedenými důkazy nebyla obhajoba obžalovaných vyvrácena, naopak byla v podstatě těmito důkazy potvrzena. Obhajoby všech obžalovaných nejen, že vzájemně spolu korespondují, ale jsou v souladu i s výpověďmi svědků – zejména Petrem Nečasem, tehdejším předsedou vlády, jehož výpověď soud hodnotí jako podstatnou a klíčovou,“ uvádí dále soudkyně Králová.

Pro sledování prý chybí důkazy

Jana Nečasová coby tehdejší Nečasova pravá ruka měla podle obžaloby v roce 2012 nezákonně zaúkolovat vojenskou rozvědku, aby nechala sledovat bývalou manželku expremiéra Radku (a další dva lidi z Úřadu vlády). Mělo jít o osobní motiv s cílem urychlit rozvod dvojice. Podle čtveřice obžalovaných, která vinu od začátku odmítá, však šlo o tzv. kontrasledování, pro něž není potřeba povolení ministra obrany a které nemá podle soudkyně oporu v zákoně.

„Nejednalo se o sledování poškozené Radky Nečasové, které by bylo prováděno v rozporu se zákonem, ale o kontrasledování. Soud se opírá o výpovědi svědků – příslušníků Vojenského zpravodajství, kteří přímo tuto činnost prováděli, i o výpovědi obžalovaných. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by obžalovaní vydali rozkaz ke sledování Radky Nečasové. Žádnými důkazy se nepodařilo prokázat vydání tohoto rozkazu. Ani jeden svědek či listinný důkaz to nepotvrzují,“ píše se v rozsudku.

Soud odmítl i důkazní potenciál pořízených odposlechů, podle soudkyně z nich osobní motiv zjevný není. „Rovněž provedené odposlechy neprokazují skutečnosti prezentované obžalobou, pouze potvrzují, že mezi obžalovanými proběhly určité kontakty. Rozhodně nelze učinit závěr tak, jak učinil státní zástupce, že motivem jednání obžalované Nečasové bylo získat osobní informace ohledně poškozené Radky Nečasové, aby urychlila rozvod svědka Nečase s poškozenou,“ komentuje Králová.

Soudkyně Nečasovou osvobodila již podruhé

Soudkyně Králová čtveřici obžalovaných nepravomocně osvobodila již podruhé. Případem se poprvé zabývala loni v květnu, kdy Janu Nečasovou i zpravodajce prohlásila za nevinné s tím, že k trestnému činu nedošlo. Odvolací soud rozsudek ale zrušil a vrátil případ k doplnění dokazování. Královou to však jen utvrdilo v původním rozhodnutí, svůj verdikt proto letos v červnu zopakovala. Obžalované zprostila ve všech bodech – zneužití pravomoci ve spolupachatelství a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

„Po doplněném dokazování nedošlo ke změně v závěru, že obžalovaní podrobně odůvodnili skutečnost, že v žádném případě to nebyla obžalovaná Jana Nečasová, která by ‚úkolovala‘ Vojenské zpravodajství. Obžalovaní i svědek, tehdejší předseda vlády Petr Nečas, shodně potvrdili, že to bylo v obou případech na jeho pokyn. Rozhodoval tehdy o strategických nákupech a úkolech a byly na něho činěny různé nátlakové a vlivové akce,“ stojí v odůvodnění.

Rozhodnutí prvoinstančního soudu překvapilo především žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které má případ na starosti. Žalobce Rostislav Bajger se na místě odvolal. Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár se tehdy nechal slyšet, že soudkyně jednala v rozporu se zákonem.

„S rozsudkem jsme se samozřejmě seznámili a podali jsme proti němu obsáhlé odůvodněné odvolání. Má 36 stran a je určeno pro odvolací soud,“ uvedl deníku Echo24.cz bez podrobností Pavel Komár. Věc tak bude posuzovat znovu Městský soud v Praze. Státní zástupce pro Nečasovou požadoval 3,5 roku za mřížemi, obdobnou výši trestů pak i pro zpravodajce.

Kauza zneužití Vojenského zpravodajství vedla před třemi lety k pádu Nečasovy vlády. Soudkyně Králová bude rozhodovat i o tři roky starém případu poslaneckých trafik, kde Nečasová čelí obžalobě spolu se svým manželem Petrem Nečasem a bývalým ministerský náměstek Romanem Bočkem.