Výjimka pro čokoládu

Ministr Toman řeší Českou potravinu. Mohla by jí být i čokoláda

Výjimka pro čokoládu
Ministr Toman řeší Českou potravinu. Mohla by jí být i čokoláda

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ministerstvo zemědělství zvažuje zjednodušení používání termínu Česká potravina, sloučil by se se značkou Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou. Řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle novely zákona o potravinách, která začala platit loni, mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent. Výjimku by podle novely zákona měla například čokoláda, čokoládové bonbony, čaje, káva nebo rýžové výrobky vyrobené na území ČR ze zahraničních surovin.

Ministerstvo v posledních měsících diskutuje se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR, který by měl na přelomu ledna a února předložit návrhy regulatorních opatření. Jedním z nich, jak již dříve ministr zmínil, by mohlo být například omezení papírových letáků informujících o slevových akcích, či zákaz prodeje potravin pod nákladovou cenou.

Prezident svazu Tomáš Prouza již na podzim uvedl, že definice české potraviny je podle něj nešťastná. Jako příklad uvádí dlouhodobě českou čokoládovnu Carla ve Dvoře Králové nad Labem s dlouhou tradicí, která vyrábí a vyvíjí produkty v ČR. „Ani díky globálnímu oteplování to kakao ale na jižní Moravě nevypěstuje. Přestože z mého pohledu je to tradiční česká značka, tak ji (podle současného zákona) nelze považovat za českou potravinu,“ uvedl.

Stát také dlouhodobě řeší vzrůstající saldo agrárního zahraničního obchodu, které by letos podle odhadu Zemědělského svazu ČR mohlo překonat 35 miliard korun. Podle Tomana je potřeba více propagovat české výrobky, které mají podle něj obecně menší nálezy, ať už z hlediska falšování nebo zdravotní závadnosti, ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Lidé by měli vědět, že podporují české zemědělství, podporují zpracovatele, ale také rozvoj ČR,“ řekl ministr. Další věc na snížení salda obchodu by mělo být zvýšení českého exportu již zpracovaných produktů s vyšší přidanou hodnotou. ČR například vyváží syrové mléko, živá zvířata nebo obilí, naopak dováží maso nebo sýry. Podle ministra by se mělo jasně určit, jakých mezinárodních veletrhů se bude ČR zúčastňovat, aby se export zpracovaných potravin zvýšil.

Stát také hodlá v příštím roce více podpořit zpracovatele dotacemi. V letošním roce podpořilo v dotačním programu na zvýšení konkurenceschopnosti českých potravinářů 42 projektů za celkem 1,15 miliardy korun 400 miliony korun, kofinancování tak letos bylo ve výši 34 procent. V příštím roce chce podpořit tyto projekty půl miliardou. Program je zatím notifikovaný u Evropské komise do roku 2020, stát bude podle Tomana usilovat o jeho prodloužení. „Musí se to dělat souběžně – nejde podporovat spotřebu českých potravin, aniž by čeští výrobci měli moderní technologie na zpracování,“ uzavřel ministr.

,

27. prosince 2018