V letošních volbách propadlo pod pětiprocentní hranicí přes milion hlasů. Ačkoliv jde o rekordní číslo, podle analytiků to je však spíše nahodilá situace a stačilo velmi málo k úplně jinému obrazu Poslanecké sněmovny. Tu opanovaly silnou většinou opoziční koalice, ovšem i díky tomu, že těsně pod pětiprocentní hranicí skončila ČSSD i Přísaha. K postupu jim přitom stačilo pár tisíc hlasů, zásadní roli pak sehrála i vyšší volební účast.

V letošních volbách připadl na strany, které se nakonec nedostaly do Poslanecké sněmovny, vůbec nejvyšší podíl hlasů, téměř 20 procent. Naopak nejméně takzvaných propadlých hlasů – šest procent – bylo ve volbách v roce 2006. Před čtyřmi lety hlasovalo pro strany, jež nezískaly mandát, také velmi málo voličů, 6,3 procenta. K volbám letos přišel také rekordní počet voličů. Své právo vyjádřit názor využilo využilo přes 5,4 milionu lidí, což je 65,43 procenta. Jde tak o nejvyšší účast ve sněmovních volbách od roku 1998.

Volby tak ze sněmovny „vymazaly“ tradiční levicové strany, skončili komunisté i ČSSD. Ta však spolu s novým hnutím Přísaha Roberta Šlachty shodně skončila pouze něco přes tři desetiny procenta pod pětiprocentní hranicí, situace tak snadno mohla dopadnout výrazně jinak.

„To znamená asi necelých 20 tisíc hlasů a nebo nižší volební účast při zachování jejich voličské základny. Nebo kombinace o dvě procenta nižší volební účast a pár hlasů navíc,“ řekl deníku Echo24 ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Podle něj tak lze mluvit o volební nahodilosti. Také pokud by volební účast zůstala kolem 60 % jako v minulých volbách, stranám by současný zisk na vstup do sněmovny zřejmě stačil.

Vyvozovat něco zásadního z propadlých hlasů není na místě ani podle analytika agentury Kantar Pavla Ranochy. „Jde čistě o důsledek toho, že několik stran poměrně těsně nepřekročilo pětiprocentní hranici. Pokud by skončily nad ní, bavili bychom se teď o tom, že naopak propadlo velmi málo hlasů. Čili tady bych nic zásadního nehledal,“ uvedl pro deník Echo24 Ranocha.

Směrem do budoucna k příštím volbám do sněmovny bude podle Ranochy zajímavé sledovat počínání sociálních demokratů. „ Zda se povede obroda a návrat sociální demokracie, podobně jako se to svého času podařilo Lidovcům. Ale startovací pozici mají bezpochyby složitější, jelikož jejich přítomnost v regionech je jistě slabší, než tomu tehdy bylo u KDU-ČSL,“ dodal Ranocha.

Podle Martina Buchtíka jde situaci do budoucna velmi těžko odhadovat. Může podle něj například dojít ke vzniku nové formace, situaci může změnit také počínání premiéra Andreje Babiše, na němž do značné míry stojí hnutí ANO. „Pan současný premiér Babiš nejdříve před volbami říkal, že v opozici sedět nebude, teď zase, že bude, tam je to nejisté,“ dodal Buchtík.

Co však podle Buchtíka usuzovat lze je to, že na budoucí volby bude mít dopad „masakr“ Pirátů, kteří kvůli kroužkování skončili s pouhými čtyřmi poslanci. „Je nepravděpodobné, že by někdo ještě risknul koalici, pokud to nebudou malé subjekty, které mají jistotu, že se tam jinak nedostanou, to byla například situace Trikolóry,“ dodal Buchtík s tím, že však situaci ovlivní ještě řada dalších věcí.