Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) konstatovalo, že premiér Andrej Babiš (ANO) má nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert. Vyplývá to z odůvodnění rozhodnutí, kterým nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červenci odmítl podat správní žalobu týkající se Babišova údajného střetu zájmů kvůli ovládání médií. Závěr krajského úřadu, že premiér ve střetu zájmů není, NSZ výslovně označilo za nesprávný. Zeman ale dnes potvrdil, že žalobu nepodal, jelikož neshledal závažný veřejný zájem. Na dokument dnes upozornil server Neovlivní.cz a senátor Lukáš Wagenknecht.

„Po prostudování všech relevantních podkladů lze dospět k závěru, že obviněný z pozice zakladatele a obmyšleného svěřenského fondu a na podkladě pravidel fungování svěřenského fondu v jeho Statutu disponuje prostředky, díky nimž fakticky a nepřímo (prostřednictvím svěřenského správce a Rady protektorů) vykonává v obchodních korporacích provozující média rozhodující vliv….Rozhodnutí správního orgánu je nesprávné,“ cituje autorka článku z dokumentu ze 17. července, který podepsal Zemanův podřízený, státní zástupce Zdeněk Snášel.

Celý dokument zveřejnil na svém Twitteru pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. „Dle NSZ má premiér dlouhodobou možnost ovládat svůj holding a ovlivňovat média. Rozhodnutí týmu jeho podřízené Jermanové je protiprávní. Veřejný zájem na soudním přezkumu a zrušení protiprávního rozhodnutí podřízené premiéra však není dostatečný,“ napsal.

Kompletní stanovisko @NSZ_info ohledně protiprávního postupu týmu paní Jermanové, který pokryl střet zájmů jejího nadřízeného pana premiéra Babiše. pic.twitter.com/VeUdTcEmSL

— Lukáš Wagenknecht (@WagenknechtLuk) August 4, 2020

Zeman své rozhodnutí nepodat žalobu zdůvodnil minulý měsíc tím, že pro tento postup neshledal závažný veřejný zájem. Samotný fakt, že se v daném případě jedná o významného představitele veřejné moci, podle něj nezakládá závažný veřejný zájem na soudní přezkum správního rozhodnutí. Dnes k tomu doplnil, že se státní zastupitelství nesmí nechat ovlivnit veřejným očekáváním či poptávkou. „Pokud by tomu tak bylo, přestalo by postupovat nestranně,“ napsal.

„Musím vycházet ze znění zákona, který mi říká, že mohu podat správní žalobu, je-li dán závažný veřejný zájem. V tomto směru mám za to, že pokud bych v podobném případě jakéhokoliv jiného občana České republiky nepodával správní žalobu, tak ji nemohu podat ani v případě ministerského předsedy, neboť bych mu tím sjednal nevýhodu před zákonem,“ vysvětlil.

Zeman připomněl, že podle stejné zásady rovnosti občana před zákonem postupoval i v premiérově trestní kauze Čapího hnízda, kde rozhodl v premiérův neprospěch, když zrušil rozhodnutí o zastavení jeho stíhání. „Pokud bych býval rozhodnutí státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze nezrušil, tak bych mu (Babišovi) tím sjednal výhodu před zákonem,“ podotkl.

„Zákon opravňuje nejvyššího státního zástupce napadnout žalobou rozhodnutí správního orgánu výhradně k ochraně závažného veřejného zájmu. Smyslem zákonné úpravy není revidovat individuální přestupková řízení a uložené sankce. Samotný fakt, že se v daném případě jedná o významného představitele veřejné moci, nezakládá závažný veřejný zájem na soudní přezkum správního rozhodnutí,“ vysvětlil tehdy mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý, proč Zeman žalobu nepodal.

Premiér ovládání médií vždy odmítal. Bránil se tím, že holding Agrofert vložil do svěřenského fondu. Podněty k podání správní žaloby podala nezisková organizace Transparency International ČR a právě senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty).