Růst ekonomiky v příštím roce bude podle analytiků záviset na tom, jak se Česku podaří vypořádat s očkováním a zotavováním z koronavirových opatření, ale i na situaci v zahraničí. Česko čeká letos podle ekonomky Heleny Horské nejhlubší propad v novodobé historii a „zkázu“ dokončila vládní opatření stylem „brzda-plyn“. Ekonomika se může kvůli nízké srovnávací základně dostat až k 3% růstu, plně se však zotaví nejdříve v roce 2022, dodal ekonom Lukáš Kovanda. Poroste však také nezaměstnanost.

Podle hlavní ekonomky Reiffeisenbank Heleny Horské se s druhou vlnou a očekáváním třetí rozplynula naděje na hladké oživení ekonomiky a je možný scénář, ve kterém se bude ekonomika pohybovat nahoru a dolů, dokud ji nedostane pod kontrolu detailní očkovací plán. „Pokud budeme věřit v oživení zahraniční poptávky, česká ekonomika si může za přispění domácích faktorů připsat v roce 2021 2,5 %. Ale velmi záleží na naši schopnosti se vypořádat s covidem a dál neprohlubovat ztráty a bolest podnikatelů a živnostníků, jejich řady i tak bohužel prořídnou. V případě selhání, nenaplnění očekávání, bude růst ekonomiky velmi slabý, mezi 1-2 %,“ uvedla pro Echo24 Horská.

Vakcína je důležitým faktorem i podle dalších analytiků. „Příchod vakcíny proti nemoci covid-19 přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie koronaviru sice bude stále negativně ovlivňovat tuzemskou ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se zlepšily, a tuzemská ekonomika by tak měla v roce 2021 růst o více než tři procenta a dále zrychlit i v roce následujícím,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

I podle hvního ekonoma Deloitte Davida Marka by existence vakcíny proti koronaviru měla vést k postupné normalizaci ekonomické situace. „HDP by se podle našeho modelu mohl zvýšit o dvě až tři procenta po letos očekávaném poklesu o sedm procent s přispěním zejména domácí poptávky. Výrazně bude výsledek záviset na podpoře ze strany rozpočtové politiky,“ uvedl.

Na plné zotavení si však ekonomika podle zástupců podnikatelů či České národní banky (ČNB) ještě dlouho počká. „Pokud nastane zotavování, lze počítat s růstem výkonu ekonomiky čítajícím tři procenta, který ale bude do značné míry výsledkem letošní velmi nízké základny meziročního srovnání. Ani v optimističtějším scénáři proto nelze předpokládat, že by se tuzemská ekonomika plně zotavila z letošního koronavirového úderu již v roce 2021. Tak se přinejlepším stane až v roce 2022,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podobný odhad má i Hospodářská komora. Srovnávací základna letošního roku bude velmi nízká, takže v příštím roce může přijít solidní růst, který by mohl i překonat dynamiku let 2018 nebo 2019, uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Reálně se však celá česká ekonomika výsledkům roku 2019 přiblíží spíše až po roce 2022, dodal. Stejně tak podle ČNB výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022, v listopadové prognóze pak ČNB počítá s růstem jen o 1,7 %.

Podle pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí by měla česká ekonomika růst v příštím roce o 3,3 %. Inflace by měla klesnou z letošních více než tří procent ke dvěma procentům. Naopak nezaměstnanost by měla růst. Na trhu práce bude podle Davida Marka ještě doznívat letošní pokles ekonomiky. „Řada malých firem a živnostníků, které citelně zasáhla druhá vlna pandemie patrně skončí,“ odhadl. Inflace by pak podle něj měla pokračovat v poklesu, který zahájila v polovině letošního roku. Ke zpomalování inflace by přitom měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i fakt, že se sníží spotřební daň u motorové nafty.

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky hrozí, že minimálně první čtvrtina roku bude stále významně ovlivněna uzavřením některých částí ekonomiky. Navíc příští rok bude poznamenán volbami do Poslanecké sněmovny, což bude provázet snaha naklonit si voliče a na druhé straně nepřivodit zdravotní katastrofu. „Ekonomika bude stále operovat hluboko pod svým potenciálem a pravděpodobně bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti,“ uvedl.