Humpolecká zóna pro umění s názvem 8smička, dříve tovární budova na vlněné tkané látky s číslem 8 a nepřehlédnutelným cihlovým komínem, otevřela svou jedenáctou výstavu symbolicky na svatého Martina. Bývalý soukenický areál získal svou dnešní podobu v letech 2016–2018 na základě návrhu místních architektů Luďka Rýznera a Františka Čekala (OK Plan Architects) a iniciativy Nadačního fondu manželů Báry a Zdeňka Rýznerových. Jejich záměr na založení kulturního centra a zároveň spravování početné sbírky brzy oslaví pět let své existence.

Třípatrová budova v centru města zvenku zachovává svou industriální tvář, vnitřní prostor je však maximálně uzpůsoben galerijním účelům. V přízemí se třikrát ročně mění výstavní program, první patro slouží speciální instalaci s názvem 7 + 1: Byt sběratele. Neotřelým způsobem se tak pod kurátorským výběrem Emmy Hanzlíkové a Anežky Chalupové prezentuje s mírnými obměnami sbírka nadace a jejích hostů od meziválečné avantgardy po současnost, rozdělená do sedmi místností.

Hlavní výstavní prostor byl proti předchozím, tradičně skupinovým výstavám věnován poprvé sólistovi Jakubu Roztočilovi, kterému tak umožnili první retrospektivní prezentaci. Umělec, jenž začínal jako sochař, studoval zvuk a převod jeho analogového zobrazení do vizuálního umění a jenž na sebe upozornil hypnotickými obrazy černých a bílých bodů, nyní zapojil do svých kapajících strojů doslova barevné gejzíry. Na výstavě najdeme vedle sebe všechny tyto autorské přístupy. Roztočilově historii a postupům jsme se věnovali v loňském příspěvku Slyšet barvu (viz č. 37/2021 – pozn. red.), nyní nám autor pod kurátorským výběrem Heleny Musilové představuje vývoj zobrazení principu zlatého středu jak v obrazech, tak v konturách svých barevných pískových soch, které se neobvykle zasekávají do zdí, vyrůstají z podlahy nebo nově zdobí i exteriér vstupní budovy galerijního areálu.

Mezi obrazy dominují díla v barvách azurové, purpurové a žluté (základy tiskového barevného schématu bez černé), které opět strojem kapané do vysoké vrstvy vodního sloupce na vodorovně připraveném plátně postupně odsychají, propíjejí své odstíny a stékají v důsledku autorovy úmyslné manipulace. Monumentální plátna barevných řečišť si nezadají s fascinací barevnými pruhy Gerharda Richtera nebo Iana Davenporta, kde je však přísná kontrola lineárních barevných trajektorií jen výjimečně narušena. Jakub Roztočil na rozdíl od nich s radostným očekáváním připravuje malířské podmínky pro neplánovanou chybu, svobodu a experiment, který je neopakovatelný a evokuje principy vzniku života, jejž drží pevně v rukou jako jakýsi bájný architekt vesmíru.

Vysočinskou 8smičku, která má nadregionální přesah, má smysl navštívit při každé cestě kolem. Její program je tradičně velmi vyvážený, publikační činnost k výstavám sbírá pravidelně ocenění v soutěži Nejkrásnější české knihy roku. Galerie se nadstandardně věnuje doprovodným programem široké veřejnosti a láká i na kvalitu své kavárny s cukrárnou v jednom. Výstavu SÓLO: Jakub Roztočil můžete navštívit za pouhých symbolických 8 Kč do 22. ledna 2023.