Izraelský parlament podle očekávání vyslovil důvěru nové koaliční vládě, kterou povede Naftali Bennett z nacionalistické strany Jamina. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele izraelského kabinetu Benjamin Netanjahu. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavovaly v izraelských ulicích tisíce lidí.

Poslanci odsouhlasili novou vládu složenou z osmi stran těsnou většinou - poměrem 60 ku 59 hlasům. Naftali Bennett poté složil přísahu do rotující funkce předsedy vlády. V roce 2023 ho má vystřídat Jair Lapid, šéf centristické strany Ješ Atid.

V centru Tel Avivu vypukly oslavy, kterých se účastnily tisíce lidí. Místní radnice se rozsvítila v barvách izraelské vlajky, informoval deník The Times of Israel. Oslavy probíhaly i v Jeruzalémě. Před rezidencí premiéra se však shromáždily také stovky lidí, aby naopak vyjádřily podporu bývalému šéfovi kabinetu Netanjahuovi.

Bennettovi jako novému premiérovi i všem členům nového kabinetu bezprostředně pogratuloval americký prezident Joe Biden. "Izrael má v USA svého nejlepšího přítele," uvedl také Biden podle agentury Reuters při této příležitosti. Zdůraznil, že "Spojené státy jsou neochvějné ve své podpoře izraelské bezpečnosti".

Novému premiérovi poblahopřála například i německá kancléřka Angela Merkelová, která podobně jako prezident USA sdělila, že se těší na "úzkou spolupráci". Gratulace adresoval nově jmenované vládě rovněž český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. "Izrael je naším nejbližším spojencem na Blízkém východě, s nímž sdílíme bohatou historii a hluboké přátelství," napsal na twitteru. K vytvoření nové vlády poblahopřál Bennettovi a Lapidovi také předseda české vlády Andrej Babiš.

Mluvčí prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse k dění uvedl, že jde o "vnitřní záležitost Izraele". Radikální hnutí Hamás pak sdělilo, že jeho přístup k Izraeli se s příchodem nové vlády nezmění.

V osmičlenné koalici jsou tři pravicové, dvě centristické a dvě levicové strany a vůbec poprvé v historii arabská strana UAL. Bennett vede malou ultranacionalistickou stranu Jamina a izraelská pravice ho kritizuje za to, že byl ochoten vstoupit do koalice s centristou Lapidem a levicí. Z poslaneckých lavic Likudu na něj před hlasováním o důvěře volali "lhář a zločinec". Bennett proto zvýšil hlas, když řekl: "Jsem hrdý na to, že mohu zasedat s lidmi různých názorů. Vzali jsme na sebe odpovědnost v rozhodující chvíli." Dodal, že alternativou k současné vládě bylo uspořádat další volby, které by byly páté za dva a půl roku.

Netanjahuova pravicová strana Likud má stále největší zastoupení v parlamentu - po březnových volbách obsadila 30 křesel. Ve vládě měla dosud 17 ministrů, nyní jí podle dosavadních zvyklostí může coby vůdčí straně opozice připadnout pouze kontrola několika parlamentních výborů. Netanjahu letos v březnu v čele Likudu vyhrál volby, strana si však pohoršila a dlouholetý politický lídr nebyl schopen sestavit kabinet.

Podle médií dal dosavadní jednasedmdesátiletý premiér najevo, že hodlá zůstat v čele své strany, i když bude v opozici. Aby se zbavil potenciálních soupeřů, chce uspořádat co nejrychleji volby stranického vedení. Média ale píší o tom, že část Likudu je proti a chce, aby případní rivalové dostali více času čelit Netanjahuovi ve volbě nového předsedy. Netanjahu byl premiérem Izraele celkem 15 let, z toho posledních 12 v řadě.

Hlasování ukončilo dvouleté období, kdy se izraelská politika opakovaně dostávala do patových situací, jejichž výsledkem bylo v březnu konání čtvrtých parlamentních voleb v rozmezí 24 měsíců. Hlavním volebním tématem byla opakovaně Netanjahuova rozdělující politika i pochyby o tom, zda by měl zůstat ve funkci i přes to, že je stíhán na základě obvinění z korupce.

Netanjahu sledoval hlasování o důvěře mlčky. Když koalice osmi stran získala důvěru, zvedl se a chtěl odejít ze sálu, načež se ale otočil a potřásl Bennettovi rukou. Zkroušeně si pak sedl na místo vyhrazené opozičnímu lídrovi, uvedla agentura AP.