Íránské elitní jednotky Kuds na syrské straně Golanských výšin vypálily v noci na čtvrtek zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle na Golanských výšinách. Izrael v odvetě brzy ráno zasáhl desítky íránských vojenských cílů v Sýrii. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že izraelské nálety usmrtily 23 bojovníků, včetně pěti syrských vojáků. Podle syrské armády zemřeli tři lidé. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o dosud nejvážnější střet mezi dvěma úhlavními nepřáteli v regionu.

Mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus řekl, že izraelský obranný systém čtyři íránské střely zachytil, další spadly ještě v Sýrii; uvedl ale zároveň, že došlo k „menšímu“ poškození izraelských vojenských základen.

Izrael podle armády zasáhl na 50 íránských cílů v Sýrii, což mluvčí označil za jednu z největších operací izraelského letectva za poslední desetiletí. Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman prohlásil, že armáda zasáhla „téměř všechny“ íránské pozice v Sýrii.

Syrská státní agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného armádního představitele informovala, že Izrael zasáhl pozice protiraketové obrany, radarové stanice a sklady zbraní. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že syrská protiraketová obrana více než polovinu střel vypálených Izraelem zneškodnila, velení syrské armády hovoří dokonce o zničení většiny izraelských raket. Izraelci podle Moskvy použili při útoku 28 letounů typu F-15 a F-16 a vypálili přes 70 střel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nálety na íránské cíle v Sýrii byly přiměřenou reakcí, protože Teherán „překročil červenou čáru“. „Jsme uprostřed vleklého konfliktu a naše politika je jasná. Nedopustíme, aby Írán pevně vojensky zakotvil v Sýrii,“ řekl premiér.

SANA citovala nejmenovaného představitele syrského ministerstva zahraničí, podle kterého izraelské nálety naznačují, že byla zahájena nová fáze agrese proti Sýrii.

Spojené státy íránský útok odsoudily a označily za provokaci s tím, že Izrael má právo se bránit. Moskva mezitím vyzvala Izrael i Írán ke zdrženlivosti a požádala je, aby spory řešily diplomatickou cestou.

Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž požádala všechny strany, aby projevily zdrženlivost, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval ke zmírnění napětí na Blízkém východě. Britský ministr zahraničí Boris Johnson vybídl Írán, aby se vyvaroval jakékoli akce, které by vedla k destabilizaci regionu, a zároveň požádal Rusko, které je spojencem Damašku, aby více usilovalo o politické řešení syrského konfliktu. Britská premiérka Theresa Mayová následně v telefonátu se svým izraelským protějškem uvedla, že Izrael má právo se bránit proti íránské agresi.

Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Izrael a Sýrie jsou od té doby oficiálně stále ve válečném stavu. Židovský stát okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních. Linie příměří na Golanech byla považována za poměrně klidnou až do vypuknutí války v Sýrii v roce 2011.

Napětí v regionu ještě vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy se stahují z íránské jaderné dohody. To přimělo Izrael vyhlásit vysoký stupeň pohotovosti. Izraelská vláda je velkým zastáncem a obhájcem Trumpova rozhodnutí odstoupit od dohody s Teheránem o jeho jaderném programu.

Írán patří spolu s Ruskem mezi hlavní spojence režimu Bašára Asada v Damašku. Izrael dal opakovaně najevo, že nepřipustí, aby Írán vybudoval v Sýrii novou frontu proti židovskému státu a pomáhal tam ve vyzbrojování radikálního libanonského hnutí Hizballáh, které také stojí na straně Asada.