Hospodářské noviny a server Aktuálně.cz se neomluvily exprezidentovi Václavu Klausovi za článek o tajně zaslaných miliardách Sovětům na přelomu 80. a 90. let. Nyní však média přiznala, že se dopustila „mediální zkratky“ a jejich původní text doznal výrazných změn. Redakce upravily titulek i perex a text doplnily o další informace, naopak některé jeho části zmizely. Redakce u článku nově uvádějí, že autorskou zkratku „Václav Klaus“ opravily na „federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem“. Na webu pak uveřejnili šéfredaktoři obou médií odpověď určenou Institutu Václava Klause, který je vyzval k veřejné omluvě.

Původní titulek z 25. května „Klaus po revoluci poslal 1,3 miliardy dolarů Sovětům. Zeman dluh odpustil“ byl přeformulován a článek je nyní dohledatelný pod názvem „Kauza ruský dluh: Třetina vznikla až po listopadu 1989 za doby ministra Klause. Zeman většinu dluhu odpustil“. Hned pod titulkem je pak dodáno, že text byl 2. června doplněn a upraven.

V tištěným Hospodářských novinách vyšel text s titulkem „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil“. Viz níže.

„V původním textu jsme 2. června 2021 provedli tyto změny: upravili jsme titulek a perex, doplnili jsme do samostatného boxu krátce dobový kontext dění kolem federálního ministerstva financí v letech 1989 až 1990, autorské zkratky „Václav Klaus“ jsme opravili na „federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem“ a zpřehlednili jejich kontext, odstranili jsme pasáže o Prognostickém ústavu,“ uvádějí autoři článku.

Dodávají ještě, že „i přes předchozí upozornění jsme ještě zřetelněji vysvětlili, že částka 1,3 miliardy USD, která se týká let 1989 až 1990, je zpětným dopočtem přibližně třetiny celkové sumy tzv. ruského dluhu, přepočítaného mezivládní komisí v roce 1994 z transakcí v korunách a převoditelných rublech“.

„Propojení osoby Klause a ministerstva financí je mediální zkratka“

V odpovědi Institutu Václava Klause pak šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek a šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka přiznávají, že se v některých formulacích autoři článku a editoři dopustili mediální zkratky, jejich rozsáhlé vyjádření ale není omluvou Václavu Klausovi, jak o to žádal IVK. Hned v úvodu zmiňují, že obě redakce nevedou proti Václavu Klausovi žádnou „dehonestační kampaň“.

„Je nám jasné, že rekonstrukce 30 let starých událostí, navíc silně ovlivněných složitým přechodem od komunistické totality do tržní ekonomiky je velmi komplikovaná. Naši redaktoři i editoři v ní bez zlého úmyslu použili některá zjednodušující spojení. Jsme si vědomi toho, že propojení osoby Václava Klause s jím vedeným ministerstvem financí, které vznikající závazek tzv. ruského dluhu administrovalo, je mediální zkratka. Nebo toho, že manévrovací prostor pro plnění již uzavřených komunistických dohod byl po nástupu Václava Klause na ministerstvo velmi omezený,“ uvádí se mj. v odpovědi.

„Formulace, v nichž jsme se dopustili příliš velké mediální zkratky, jsme opravili. Na podstatě sdělení, že kolem vzniku i vyrovnání tzv. ruského dluhu panuje řada nejasností, to ale nic nemění. Stejně jako na tom, že je ve veřejném zájmu tyto nejasnosti vysvětlit,“ uvedli.

Klaus v prvotní reakci označil článek za „neuvěřitelnou snůšku lží“. Článek vnímal jako předem připravený útok na svou osobu, eventuálně s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. K celé záležitosti uspořádal 25. května i speciální tiskovou konferenci. Naposledy se pak exprezident k celé kauze vyjádřil ve středečním rozhovoru pro Radiožurnál. Kvůli výhradám k vedení rozhovoru ze strany moderátora Vladimíra Kroce ale Klaus ze studia předčasně odešel. Přepis rozhovoru najdete zde.

Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter).

S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, napsaly HN. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém byl Klaus ministrem financí.

„Sám si na tuto půjčku Sovětskému svazu nevzpomínám, o této půjčce uzavřené 10. listopadu 1989, tedy jeden měsíc předtím, než jsem se stal ministrem financí, jsem nevěděl tehdy nic a nevím v podstatě ani teď,“ řekl Klaus.

„O půjčce, která měla zajistit, aby Sovětský svaz i při tehdejším nedostatku převoditelných rublů mohl i nadále nakupovat naše zboží, šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda dávno přede mnou. Nebyl to žádný tajný konspirativní akt,“ poznamenal.

K Rachačovi řekl, že byl asi jedním z tisícovky úředníků na ministerstvu financí. Zdůraznil, že si úředníky po pádu komunismu a nástupu do funkce nevybíral.

Podle deníku existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause jako ministra financí před odesláním půjčky do Ruska varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky (ČSOB). Podle Klause deník korespondenci překroutil. Dopis od ředitele se týkal pouze krytí případné ztráty, kterou by mohla utrpět ČSOB, řekl.

Po roce 1989 se Česko pokoušelo po Rusku dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů získat od Ruska zpět. Za vlády bývalého premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně. Do vedení Falkon Capital později podle HN, Aktuálně.cz i Respektu nastoupil úředník Rachač, který půjčku Rusku prosazoval. „Jsem v důchodu a nebudu se o tom bavit,“ řekl nyní HN Rachač.

V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánocemi 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.