Babiš je proti špatným potravinám, sám má máslo na hlavě

Česko jako popelnice Evropy?

Babiš je proti špatným potravinám, sám má máslo na hlavě
Česko jako popelnice Evropy?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zásadním tématem Andreje Babiše v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu je kvalita potravin. Společně s dalšími politiky vytváří představu, že za špatnou kvalitu potravin na českých talířích může především Brusel. „Jo, jsme pro ně popelnice Evropy,“ prohlašuje premiér a nepřímý majitel firmy, která patří mezi největší producenty potravin v republice. Jednu skutečnost však pravidelně zapomíná zmínit. Popelnicí Evropy se Česko stalo i kvůli potravinám, které pravidelně opouštějí brány továren Agrofertu, tedy firmy spadající do jeho svěřenského fondu. Nejde jen o pouhý dojem, dokazují to i testy nezávislé spotřebitelské organizace dTest, kde potraviny Agrofertu opakovaně propadají. Jeho uzeniny například spotřebitele klamou o množství použitého masa a našly se i potraviny zdraví nebezpečné kvůli výskytu salmonely.

„Jedno z hlavních témat je dvojitá kvalita potravin a já skutečně považuji za skandální, co se vlastně děje. Nechtěl jsem tomu věřit, ale když jsem se začal zajímat, tak my skutečně jsme popelnicí Evropy. Někdo v Evropě si myslí, že my tady stále ještě žijeme na kokosových palmách, že my jsme ti z Východu, ti méněcenní občané. Není to pravda a to, co se děje ve výrobě potravin, je skutečně skandál“ řekl Babiš na začátku května při zahájení kampaně hnutí ANO před volbami do Evropského parlamentu.

Babišova ostrá slova o nekvalitních potravinách ještě ani nestihla doznít, když se v mediálním prostoru objevil další z mnoha důkazů o tom, kdo také z České republiky onu popelnici vytváří. V květnovém čísle časopisu dTest vyšel test salámu Vysočina, který tvrdí, že firma Agrofert klame své zákazníky.

Babišova ostrá slova o nekvalitních potravinách ještě ani nestihla doznít, když se v mediálním prostoru objevil další z mnoha důkazů o tom, kdo také z České republiky onu popelnici vytváří. - Foto: Profimedia.cz

Klamání zákazníka

Rozpoznat výrobky Agrofertu přitom není úplně snadné, protože pod tento holding spadají stovky různých firem a spotřebitel přímo z obalu nepozná, že kupuje zboží z Babišova impéria. Nedávno v testu propadl například produkt firmy Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí spadající do Babišova svěřenského fondu. Z dvaceti testovaných salámů skončil výrobek Krahulík Vysočina Hodice 1967 na devatenáctém místě. Salám získal pouhých 16 % a ohodnocení „nedostatečně“ především kvůli tomu, že jako jediný nedodržoval deklarované množství masa. „Klamání zákazníka se v tomto případě promítlo do celkově nedostatečného hodnocení.“ V minulosti označil dTest známkou „nedostatečné“ i lovecký salám ze sortimentu téže firmy.

Agrofert však žádný problém nevidí. Své potraviny považuje za kvalitní. „Vysočinu 1967 považujeme za špičkový výrobek. Výsledek dTestu, pokud je správný, vnímáme jako ojedinělý a zjevně se musí týkat jen určité výrobní šarže. Naše výrobky jsou průběžně zasílány k rozborům do nezávislé akreditované laboratoře, abychom ověřili standardnost výroby dle nastavených receptur. Žádné odchylky od standardu jsme při těchto testech nezaznamenali, přesto jsme zpřísnili výstupní kontrolu a nařídili častější kontrolní rozbory tohoto výrobku,“ říká pro Týdeník Echo mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Jenže nejde pouze o ojedinělý výsledek dTestu. Otázka kvality masných produktů společnosti Agrofert byla řešena již několikrát v minulosti. V loňském roce se obchodní řetězec Globus rozhodl ukončit odběr špekáčků  také od firmy Krahulík. V testech Státního veterinárního ústavu se totiž ukázalo, že v produktech této společnosti bylo nejméně masa ze všech testovaných špekáčků.

Testované uzeniny od firmy Krahulík obsahovaly uváděných 55 % masa, až když byla k celkovému výsledku 50,68 % připočtena 10% nejistota měření, která se však dá podle metodik použitých v testech od reálné hodnoty masa i odečíst. Ve špekáčcích také bylo minimum libového masa a prakticky žádné hovězí, které se většinou ke špekáčkům přidává, výrobce však na etiketě uvádí, že hovězí maso do špekáčků nepřidává. Naproti tomu výrobky obsahovaly dalších 20 dodatečných ingrediencí.

Stejné špekáčky nedopadly slavně ani v testování dTestu v roce 2014, tedy v době, kdy stál Andrej Babiš ještě oficiálně v čele Agrofertu. Mezi hodnocenými špekáčky skončily ty z Babišovy firmy Krahulík na posledním (patnáctém) místě. Časopis je hodnotil pouze jako „dostatečné“, především kvůli vysokému procentu (22 %) nežádoucích látek.

Kuřecí řízky: salmonela ve 3 z 5

Závažnější problém však pro Agrofert znamenaly další výsledky dTestu z loňského června, které odhalily salmonelu hned ve 3 z 5 testovaných vzorků kuřecích prsních řízků od firmy Vodňanské kuře. Řízky Agrofertu tak skončily na posledním (devátém) místě ze všech testovaných. Na obranu Vodňanského kuřete je potřeba dodat, prsní řízky z řady Zlaté kuře se ve stejném testu ocitly na druhém místě.

Také nezávislé testy pořadu A dost! loni ukázaly, že gothaj, který firma Krahulík vyráběla pro řetězec Makro, byl velmi ošizený. Místo 62 % deklarovaného masa prokázal test jen 47 %. Makro proto produkt stáhlo z prodeje. Gothajský salám z produkce Kosteleckých uzenin sice v dTestu v relativně slabé konkurenci uspěl,  umístil se na pátém místě z dvanácti testovaných, přesto jeho kvalitu časopis označil pouze jako „dostatečnou“. Kostelecké uzeniny naopak neuspěly třeba se salámem Poličan kvůli nedodrženému množství čisté svalové bílkoviny, čímž nesplnily parametr potravinářské vyhlášky.

Velmi špatně dopadly v roce 2017 také frankfurtské párky od Kosteleckých uzenin. Přestože výrobce tvrdil, že jde o produkt bez strojně odděleného masa, usvědčil dTest Kostelecké uzeniny z toho, že párky obsahovaly separát. Šlo o další klamání zákazníků a časopis párky ohodnotil 10 % jako „nedostatečné“. Zajímavá skutečnost se tehdy podle dTestu ukázala také u salámu Herkules od kroměřížské firmy Kmotr. V krájené verzi se na 100 g výrobku spotřebovalo 134 g masa, v nekrájené jen 119 g. Ta navíc obsahovala barviva. Z těchto důvodů je časopis označil za „nedostatečné“.

Abychom v tom neměli hokej: Jaromír Jágr a Andrej Babiš. - Foto: Profimedia.cz

Češi preferují cenu místo kvality

Jako nevhodné k lidské spotřebě bývají označeny podle Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT dvě procenta všech kontrolovaných potravin ročně, nekvalitních je ale dalších 15 procent. Je však obtížné přesně říci, kolik nekvalitních potravin na českém trhu existuje. Kvalita sama o sobě není parametr. Pro někoho je kvalitní, když je v produktu více masa, pro někoho zase, když obsahuje určité procento tuku, který je nositelem chuti. Některé potraviny, například špekáčky, jsou však definované podle parametrů složení.

Potravinářská inspekce v posledních letech v rámci kontrol na českém trhu zjišťuje 3500 až 4500 šarží nevyhovujících potravin ročně (v roce 2018 šlo o 3514 nevyhovujících šarží). „Je to ale pouze číslo, které zachytí potravinářská inspekce. Nelze tedy říci, že se jedná o skutečný podíl nevyhovujících potravin na trhu, protože inspektoři SZPI odebírají ke kontrole primárně potraviny, u kterých předpokládají pochybení,“ říká pro Týdeník Echo mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Nekvalitní potraviny mohou být buď nebezpečné, což je parametr, který se ze zákona sleduje, nebo ošizené, když například neobsahují deklarované množství masa. V takovém případě jde o klamání spotřebitele. Samotná otázka kvality je tak podle zemědělského analytika Petra Havla velmi relativní. Češi vybírají potraviny převážně na základě ceny. „Agrofert se soustřeďuje především na objem. V průmyslové výrobě často ani nechcete dosáhnout maximálně možné kvality. Masná surovina je v podstatě drahá a problém je, že naši spotřebitelé se neřídí kvalitou, ale nakupují podle ceny,“ vysvětluje Havel pro Týdeník Echo.

Havel také upozorňuje na fakt, že Česká republika je na špici v počtu slevových akcí. „Nedávno se porovnával počet slevových akcí na území České republiky. Jednak se počet srovnával s cizími zeměmi a jednak historicky v rámci České republiky. Česko je naprostá jednička ve slevových akcích, což je jasný důkaz toho, že spotřebitelé při nákupu potravin preferují cenu namísto kvality. Počet slevových akcí se navíc ještě zvýšil. Když se říká, že se víc a víc lidí rozhoduje podle kvality, tak se to na trhu nijak neprojevuje,“ míní Havel. Podobně to vidí i někteří ministři. „Netroufal bych si tvrdit, že jsou nekvalitní. Je to jen otázka vkusu a výběru zákazníka,“ řekl nedávno v rozhovoru pro server Echo24 novopečený Babišův ministr průmyslu Karel Havlíček.

Pokud bychom skutečně chtěli zvyšovat kvalitu českých potravin, tak je potřeba především správně a objektivně působit na spotřebitele, který by měl skutečně kvalitní potraviny požadovat i od tuzemských výrobců. Především firma, která je nepřímo vlastněná premiérem bojujícím proti špatné kvalitě potravin, by měla přestat klamat své zákazníky, čehož se doposud v některých případech dopouští, jak dokazují výše zmíněné výsledky testů nezávislého časopisu dTest.

Agrofert má největší podíl na trhu především v pekárenském průmyslu. Podle Petra Havla může mít Penam víc než 30 % trhu. Jsou to ale pouhé odhady. Agentura AC Nielsen před časem uvedla, že Penam má 30 % pouze v některých segmentech trhu. V případě fúze s United Bakeries by mohl podíl dosahovat až k 45 %, což by měl být problém pro ÚOHS. Transakce sice byla Agrofertem oznámena, ale stále ještě nebyla dokončena. Jedničkou je holding také v masozpracovatelském průmyslu.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce proto množství nekvalitních potravin odpovídá podílu Agrofertu na trhu. „Zachytáváme nevyhovující výrobky i od výrobců, kteří spadají do skupiny Agrofert. Záchyty jsou odpovídající významné pozici na trhu. V poměru toho, v jakém množství jejich výrobky míří na trh, nejsou čísla nijak dramatická. Organizace dTest navíc často hodnotí i jiné parametry než my. Inspekce je zákonem pověřována pouze k hodnocení bezpečnosti a jakosti,“ vysvětluje již citovaný Pavel Kopřiva.

Agrofert svoji výraznou dominanci na trhu popírá. Argumentuje počtem dalších podniků, často to však jsou firmy výrazně menší. „Rozhodně odmítáme, že by šlo o jakkoli dominantní tržní podíl, protože konkurence v potravinářství je obrovská. Vedle domácích producentů působí například na českém mlékárenském trhu také silné zahraniční nadnárodní společnosti z Polska, Německa nebo Francie. V České republice je celkem více než 50 průmyslových mlékáren, z toho do koncernu Agrofert patří dvě. Taktéž je v České republice vedle našich pekáren Penam dalších 2500 subjektů podnikajících v pekárenství, z toho 450 průmyslových pekáren. Taktéž v uzeninách je velkých a středních domácích výrobců přinejmenším 10. I zde musíme připočíst značné množství výrobků z dovozu,“ uvádí pro Týdeník Echo Karel Hanzelka.

Vojtěch Šeliga

15. května 2019