Z venkova stále mizí obchody

Malé obce se vrací do 70. let. Zmizely obchody, nahrazují je pojízdné prodejny

Z venkova stále mizí obchody
Malé obce se vrací do 70. let. Zmizely obchody, nahrazují je pojízdné prodejny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V obci Bělov ve Zlínském kraji chybí už více než rok prodejna. Lidé si nemají kde nakoupit a dojíždět musí do pár kilometrů vzdálených Otrokovic. Pomoc a řešení už loni slibovalo ministerstvo zemědělství. Podle starosty Bělova Jiřího Přecechtěla se ale nic neděje. Resort místního rozvoje nyní slibuje strategii regionálního rozvoje. Účinná by ale mohla být až za tři roky.

V Bělově, který obývá asi 350 lidí, obchod zavřeli před rokem. „Cokoliv se jednou zavře, těžko se obnovuje. Obchod jsme se snažili podporovat do poslední chvíle. Zajistili jsme alespoň dvakrát týdně dovoz čerstvého pečiva. Na stole je také návrh na posílení dopravy do Otrokovic, kde si mohou lidé nakoupit,“ řekl deníku Echo24 starosta obce Jiří Přecechtěl.

V podobné situaci, tedy bez vlastního obchodu, jsou dle něj i další malé obce v okolí, Vrbka, Sulimov či Karolín. I tam dle Přecechtěla zajíždí alespoň pojízdná prodejna. „Žádnou pomoc od státu jsem nezaznamenal. Zvažovali jsme i otevřít prodejnu přímo pod obecním úřadem, ale je to složité a drahé,“ dodal Přecechtěl s tím, že pojízdná prodejna pečiva mu připomíná sedmdesátá léta a dětství.

Špatný stav obslužnosti obcí potvrzuje i Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP), který provozuje stovky menších prodejen v ČR. „Za poslední roky jsme byli nuceni uzavřít stovky prodejen. Je to zejména ze dvou důvodů. Jedním je nedostatek pracovních sil a druhým je pak růst mezd a prohlubující se ztráta těchto malých prodejen,“ řekl deníku Echo24 za COOP Lukáš Němčík s tím, že provozování prodejen v obcích do 500 obyvatel je dlouhodobě neúnosné. „Počet obyvatel v obcích stagnuje, ale náklady se zvyšují. Provozujeme tak tyto malé prodejny zejména jako podporu obcí, kde bydlí naši členové a zaměstnanci, neboť je to pro mnohé obyvatele jediná možnost jak nakoupit potraviny,“ dodal Němčík.

‚Nikdo není schopen přinést konstruktivní řešení‘

O problému mizení prodejen z českého venkova už se alespoň diskutuje, i když není nikdo schopen přinést konstruktivní řešení, řekl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). „Každý vám potvrdí stav, na tom se shodneme, ale nikdo není schopen přinést konstruktivní řešení. Ten problém není možné řešit pouze podporou podnikatelů, ale změnou infrastruktury obcí, což je dlouhodobá záležitost,“ řekl Havlíček deníku Echo24. 

Primární je udržet mladé lidi na venkově, k tomu je třeba dostupného zdravotnictví, dopravy, škol a školek. K podnikání pak dostupný internet a plnohodnotný elektronický servis se státem, uvedl Havlíček. „Musí se ale začít, nedávat si nesmyslné cíle, ale to, co jsme schopni zvládnout, koncentrovat totálně roztříštěnou podporu a eliminovat nasáté neziskovky, které si hrají na spasitele, ale nevyřeší nic. Nejracionálnější diskuse je s místními samosprávami, solidní představu mají v krajích, žádná sláva ale ve sněmovně a ještě horší v Senátu,“ dodal Havlíček.

Resort zemědělství si dle vlastních slov je vědom těžké situace prodejen zejména v menších obcích, zanikání prodejen a nedostatečná obslužnost venkova ale trvá dál. Ještě pod vedením někdejšího šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se hovořilo o návrhu, aby se prodej jídla v malých obcích stal veřejnou službou, a tedy mohl být dotován. Návrh ale spadl ze stolu, místo něj ministerstvo pro místní rozvoj slibuje strategii regionálního rozvoje.

Ta se ale bude projednávat na vládě až v polovině příštího roku. „Řídit se jí budeme od roku 2021, ale některé její prvky využijeme ihned po samotném schválení,“ uvedla pro Echo24 za resort Veronika Vároši. Zanikání prodejen a nedostatečná obslužnost venkova tak zatím trvá dál.

Kvůli EET ubývají podnikatelé v maloobchodě a pohostinství, zejména z venkova

Svou roli v zanikání prodejen sehrálo i zavedení EET. Za poslední dva roky totiž výrazně klesl počet podnikatelů v oblasti maloobchodu a pohostinství. Vyplývá to z dat Eurostatu. Podnikatelé ubývají především na venkově, odkud obchody postupně mizí. Zatímco koncem roku 2016 dosáhl počet podnikatelů v pohostinství 34 tisíc, ve čtvrtém čtvrtletí 2017 už to bylo jen 29 tisíc. To je pokles o 14,7 procent. EET začala platit v prosinci 2016. Podobný úbytek se týká podnikatelů v maloobchodě. V roce 2015 jich bylo 131 tisíc, o dva roky později 116 tisíc. Tedy o 11,5 procenta méně.

Jen loni ukončilo činnost v malých obcích 1082 venkovských prodejen. O zanikání prodejen informovala na jaře Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) s odkazem na výsledky šetření společnosti AC Nielsen. Nejvíce bylo přitom těch úplně nejmenších o prodejní ploše do 50 metrů čtverečních, celkem 759. To je oproti loňského roku téměř padesátiprocentní nárůst zaniklých prodejen.

 

28. července 2018