VELEZRADA?

Farský: Zeman se přidal na stranu Ruska. Zvažujeme žalobu pro velezradu

VELEZRADA?
Farský: Zeman se přidal na stranu Ruska. Zvažujeme žalobu pro velezradu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zvažují podání ústavní žaloby pro velezradu na prezidenta Miloše Zemana. Vadí jim jeho postoji v kauze otráveného agenta Skripal a údajnému výskytu plynu Novičok na území Česka. Informoval o tom Český rozhlas. Zeman totiž včera šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi uložil, aby BIS pátrala po tom, zda byl na území Česka Novičok vyvíjen nebo skladován. A to přestože informaci o výskytu plynu v Česku popřel premiér v demisi Andrej Babiš. Podle předsedy poslaneckého klubu STAN Jana Farského se prezident přidal na stranu Ruska a už překročil linii.

Vážně si myslíte, že krok, který učinil Zeman, je velezrada?

Rusko vede hybridní válku se západní Evropou, nebo dokonce se západní polokoulí, a to včetně České republiky. Tady se prezident Zeman zcela jistě zapojil do dezinformační kampaně Ruska, přidal se na stranu Ruska proti České republice. Jeden ze základních kroků, jak lze dezinformační válce a kampani čelit, je, že okamžitě zabráníte šíření takové dezinformace. To zcela správně udělal premiér. Ale pak následně tu dezinformaci rozpoutal prezident Zeman.

Kdy bude jasno, jestli tu žalobu podáte?

My se dnes sejdeme se zástupci senátorů a zítra už s ústavními právníky a probereme, jestli to je, nebo není na ústavní žalobu. Nejsem soudce. Sedneme si na to a uvidíme. Je vždy otázka, kde ta hranice je, ale tady šel prezident Zeman evidentně proti českým zájmům a byl na straně Ruska. To už si říkáte, kam až to musí dojít, aby se něco začalo dít.

Má vůbec prezident pravomoci úkolovat BIS, neměla by se k tomuto vyjádřit vláda?

Já si myslím, že by tento krok měl udělat v kooperaci s vládou. Ale toto my neřešíme, to není podstata tohoto sporu.

Myslíte, že budete mít dostatečnou podporu v Senátu?

Teprve nás čekají setkání se senátory. A je tu samozřejmě otázka 120 hlasů ve sněmovně. Na druhou stranu, chceme to prověřit, probrat i s ústavními právníky, protože ta hranice je tenká a z našeho pohledu už byla překročena.

Ústavní žalobu navrhuje alespoň třetina senátorů, pokud se domnívá, že se prezident republiky dopustil jednoho ze zmíněných ústavních deliktů. Následně se jím zabývá organizační výbor Senátu. Ten doporučí, zda návrh schválit, nebo zamítnout, a rovněž doporučí předsedovi horní komory zařadit jeho projednání do programu nejbližší schůze. Zde je pak k přijetí předloženého návrhu nutný souhlas nejméně tří pětin přítomných senátorů. Pokud se tak stane, zašle předseda Senátu ústavní žalobu Poslanecké sněmovně. Dolní komora Parlamentu má následně tři měsíce na to, aby třípětinovou většinou všech poslanců vyjádřila s návrhem ústavní žaloby souhlas. V případě, že jej nevyjádří, nemůže Senát žalobu k Ústavnímu soudu podat.

27. března 2018