Hnutí Přísaha Roberta Šlachty stáhlo z kandidátních listin pro sněmovní volby dva kandidáty, kteří nebyli schopni se prokázat čistým lustračním osvědčením. Šéf hnutí Robert Šlachta to sdělil ČTK. Podle dřívějších informací Hospodářských novin (HN) se to týká pražských kandidátů hnutí Václava Šilhavého a Ilji Hrona. Dva bývalé pracovníky komunistické Státní bezpečnosti kandidující v Královéhradeckém kraji ale Šlachta na kandidátkách ponechá, protože mu podle HN čistá lustrační osvědčení předložili.

"Na naší kandidátní listině se objevili dva lidé, kteří nebyli členové hnutí Přísaha a zároveň se nebyli schopni prokázat čistým lustračním osvědčením. Proto byli z mého rozhodnutí z kandidátky staženi. Pro Přísahu je nepřijatelné, aby za ni kandidovali agenti StB. V hnutí jsme proto také vyvodili osobní odpovědnost," uvedl Šlachta bez dalších podrobností.

Hospodářské noviny minulý týden napsaly, že na kandidátkách Přísahy v Královéhradeckém kraji a Praze jsou podle historických dokumentů Archivu bezpečnostních složek dva spolupracovníci a dva příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Sedmička kandidátky v Královéhradeckém kraji, podnikatel a bývalý policista Zdeněk Kudrnáč, pracoval pro StB podle dokumentů v 80. letech a počítalo se s ním pro speciální tajnou infiltraci v tehdy kapitalistickém Rakousku. Ve stejném kraji kandiduje také Naďa Martincová, která podle složek byla u StB krátce v roce 1976.

V kolonce agenti se podle HN objevila jména pražských kandidátů Václava Šilhavého a Ilji Hrona. Šilhavý podle podkladů pracoval před rokem 1989 na ministerstvu zahraničí a mohl jezdit do Západního Berlína. Tajná policie po něm chtěla informace o emigrantech a tamních cestovních kancelářích. "Šilhavý spolupráci odmítá a tvrdí, že jeho podpis ve složce je padělaný a vznikl jako reakce na podezření, že chce emigrovat do Západního Berlína," uvedl list. Složky programátora Hrona, krycím jménem Jola, mají kolem 400 stran. StB si ho chválila, protože byl podle ní aktivní a měl například nosit zprávy z britské počítačové firmy ICL, pro niž v Praze pracoval, napsaly Hospodářské noviny.

Kudrnáč po revoluci pracoval 27 let jako policista v protikorupčním útvaru, nyní podniká. Jeho případ začal v 80. letech. "V roce 1984 měl za sebou nějakých padesát akcí v rámci složek StB, vytěžoval cizince nebo Čechy cestující na Západ," řekl Hospodářským novinám historik Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. "A právě tehdy šla do rukou jeho nadřízených žádost, že by Kudrnáč mohl i s rodinou vycestovat do Vídně. Krytí by mu poskytla státní cestovní kancelář Čedok. Několik let jej StB pro výjezd školila a v roce 1986 nastoupil do Čedoku," uvedl deník.

Šlachta se ale Kudrnáče zastal. "Pan Kudrnáč dokonce prošel v 90. letech občanskou komisí a má prověrku na stupeň důvěrné od NBÚ. Co se týká Vídně, dle svého sdělení nikdy ve Vídni nebyl a žádné informace o zaměstnancích Čedoku nepodával," řekl HN Šlachta.