Skupina českých katolíků napsala dopis papeži Františkovi, ve kterém ho vyzývají, aby neprodlužoval mandát současnému pražskému arcibiskupovi kardinálu Dominiku Dukovi. Ten koncem dubna oslaví 75. narozeniny, a dosáhne tak věku, kdy musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež mu ovšem může prodloužit mandát, což si ale někteří věřící nepřejí, řekl v pondělí jeden ze signatářů dopisu papeži Jan Bierhanzl. V dopise kritizují zejména údajné „hnědnutí“ katolické církve pod vedením kardinála Duky a vyzývají papeže, aby jmenoval někoho nového. Arcibiskupství uvedlo, že dopis Duka nemá, a nemůže proto na něj reagovat.

Znění dopisu jeho tvůrci zveřejní ve středu, kdy se od 10:00 uskuteční happening přes Arcibiskupským palácem v Praze. Uspořádá ho skupina katolických laiků, tedy těch, kdo nejsou kněžími ani řeholníky, nemají tedy podíl na církevní moci. Křesťanští aktivisté si pro svůj happening vybrali popeleční středu, kdy začíná půst a kdy si křesťané připomínají, že jsou prach a v prach se obrátí.

„Dopis skupiny katolických laiků papeži Františkovi pan kardinál Dominik Duka k dispozici nemá, nemůže na něj tedy reagovat. Nicméně happeningy a jiné umělecké aktivity k popeleční středě tradičně patří, stejně jako připomínka faktu, že prach jsme a v prach se obrátíme,“ řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

„Dopis v tuto chvíli, aniž by byl veřejný, podepsalo 100 laiků a byl poštou odeslán do Vatikánu. Máme také podporu některých kněží,“ uvedl Bierhanzl.

Ve věku 75 let musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež však demisi přijmout nemusí, stalo se tak třeba v případě Dukova předchůdce Miloslava Vlka, jemuž papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 o dva roky prodloužil. Podle Bierhanzla není ani tak důležité, kdo by mohl být Dukovým nástupcem, jako to, aby jeho funkci převzal někdo jiný.

Kardinál Dominik Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za některé své názory či za podle nich příliš velký příklon k některým politickým představitelům. Dlouhodobě dobré vztahy má s prezidentem Milošem Zemanem, nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení.

V roce 2016 společně domluvili majetkové vyrovnání katolické církve a Pražského hradu a Zeman kardinálovi téhož roku 28. října udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. Některým věřícím vadila mše za představitele státu, kterou Duka sloužil v listopadu 2015 v Lánech. Několik desítek lidí poté v otevřeném dopise kritizovalo údajné symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem. Označovali Dukovo vystoupení za politické gesto či kalkul. Pražské arcibiskupství takovou kritiku odmítlo.

Kardinála kritizují i gay a lesbické komunity, podle nich jejich příslušníky Duka považuje za hrozbu katolické církvi; veřejně to však nikdy neprohlásil. Jiní kritizují jeho slova o tom, že uprchlíci by měli najít odvahu vrátit se do zemí svého původu.