Osobností roku 2018 je pro britský ekonomický list Financial Times americký finančník a filantrop George Soros. Osmaosmdesátiletý podnikatel si titul podle deníku zasloužil coby „nositel liberální demokracie a otevřené společnosti“. O Sorosovi je poslední dobou v médiích slyšet zejména v souvislosti s kampaní, kterou proti němu vede maďarský premiér Viktor Orbán, když jej často líčí jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Jméno podnikatele se také často objevuje v různých obviněních, které tvrdí, že financuje demonstrace aktivistické protesty.

„Volba osobnosti roku ve Financial Times je obvykle odrazem jejích úspěchů. v případě pana Sorose se výběr týká i hodnot, které představuje,“ argumentuje list s odkazem především na Sorosovu Open Society Foundations (OSF), jíž filantrop narozený do židovské rodiny založil v roce 1993.

Se svou sítí nadací se snaží pomáhat v oblasti lidských práv, rasových záležitostí, charity či ve financování projektů v zemích třetího světa. Jeho nadace například koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě. „Po více než 30 let se Soros potýkal s autoritářstvím, rasismem a nesnášenlivostí, s nimiž bojoval svou filantropií,“ poznamenal deník.

George Soros se narodil se 12. srpna 1930 v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti odešel do Británie, živil manuálními pracemi, potom vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik. Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. V roce 1980 fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků.

V 80. letech se Soros stáhl z vedení fondu a soustředil se na práci filozofa-vizionáře, jak na poli investic (začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak v oblasti charity. Koncem 70. let začal poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77.

V roce 1991 Soros v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola město opustila. Dlouhodobě Soros pracoval na zlepšení postavení Romů. Dále podporoval legalizaci potratů v Irsku či Mexiku, usiloval o dekriminalizaci drog v Indonésii, propagoval kolumbijskou mírovou dohodu s narkomarxisty, prosazoval práva trans genderových osob v Guatemale, legalizaci prostituce, proti klimatickým změnám nebo za označení Izraele za stát porušující lidská práva.

Soros, mimo jiné minoritní vlastník fotbalového klubu Manchester United, je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová. Z předchozích manželství má Soros pět dětí – čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem a filantropem. Patří k nejbohatším lidem světa.