Trend levných hypoték a s tím spojený velký zájem o půjčky na bydlení je zřejmě u konce. Česká národní banka se totiž podle odborníků chystá zvednout úrokové sazby, i když by výsledek měl být velmi těsný. Jednotliví členové rady centrální banky se ke svému rozhodnutí před jednáním nevyjadřují, přesto je to zřejmé z vysoké inflace, která v květnu dosáhla 2,9 procenta. Pokud by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila, bylo by to poprvé od koronavirové krize.

Centrální banku čeká ve středu klíčové jednání, jak budou vypadat v budoucnu úrokové sazby. Naposledy se měnily v květnu loňského roku, kdy se snižovaly o 0,75 procenta na současných 0,25 procenta. Důvodem byla tehdejší vlna lockdownů kvůli koronavirové pandemii. Banka tím chtěla podpořit ekonomiku, kdy nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice nebo provoz. Pro domácnosti jsou pak důležitou součástí levnější půjčky na bydlení.

O hypotéky je přitom od začátku roku velký zájem právě kvůli nízkým sazbám. Banky totiž od ledna do května půjčily lidem na hypotékách více jak 179 miliard korun. To je jen o 3 miliardy korun méně, než bylo poskytnuto za celý rok 2019. Poptávka po nemovitostech je tak stále vysoká a nic na tom neměnila ani strategie bank, které postupně začaly navyšovat úrokovou sazbu. Ta se v květnu vyšplhala na 2,06 procenta.

Silný růst cen bydlení i poskytování hypoték byl podle členů rady centrální banky překvapivý. Uvedli to na svém květnovém jednání, kdy se bavili i o nástrojích, jak stabilizovat rostoucí ceny bydlení. Kromě podpory nabídky na trhu by mohlo i vyšší zdanění nemovitostí, které jsou pořizovány na investice. Kromě toho by se měly odstraňovat i daňové podpory pro podporu nákupu bydlení na dluh či se přiklonit k růstu úrokových sazeb.

S levnými hypotékami je tak zřejmě nyní konec. Ke zvyšování úrokových sazeb se nejspíše odhodlají členové rady centrální banky na svém středečním jednání. Při posledním jednání 6. května ponechala rada úrokové sazby beze změn. Makroekonomická prognóza České národní banky ale počítá s tím, že by se letos mohly zvyšovat sazby celkem třikrát.

Poprvé by se tomu tak mělo stát na středečním jednání. Někteří členové rady se už před jednáním vyjadřovali tak, že by pro vyšší sazby ruku zvedli. Pro změnu byl viceguvernér banky Marek Mora, Tomáš Nidetzký a Tomáš Holub. Další z rady Vojtěch Benda uvedl, že by se to mělo stát velmi brzy. Rada má celkem sedm sedm členů a rozhodnutí by tak mohlo být velmi těsné.

Podle odborníků ale vše směřuje k tomu, aby se sazby navýšily. „Trh v konsensu počítá s tím, že bankovní rada ČNB většinově odhlasuje první post-pandemické zvýšení základní úrokové sazby, a to z 0,25 na 0,5 procenta. Již na srpnovém zasedání pak může dojít k dalšímu zvýšení, a to na 0,75 procenta,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Centrální banka totiž má již delší dobu nastavený inflační cíl okolo 2 procent. Růst spotřebitelských cen se ale drží okolo 3 procent a růst by měla inflace i v následujících měsících. „Výsledkem tedy bude zdražení úvěrů pro lidi i pro firmy. Přestože to nebude žádné drama, přibrzdí to úvěrovou expanzi, což je přesně to, co ČNB chce a potřebuje pro přiblížení se svému inflačnímu cíli. Dalším efektem bude posílení koruny, což zdraží vývozy,“ uvedla Česká bankovní asociace.

Oproti tomu se ale zlevní dovozy a levnější tak budou i dovolené.