nové stanice metra

Odvážné výtvarné pojetí. Praha představila první vítězné návrhy metra D

nové stanice metra
Odvážné výtvarné pojetí. Praha představila první vítězné návrhy metra D

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pražské metro se znovu vrací ke kořenům. Stanice plánované trasy D budou symbolicky propojena skrze výtvarná díla, která vychází z jednotícího libreta. Praha nedávno představila první vítěze výtvarné soutěže. Odvážné návrhy však mezi Pražany budí rozpaky. Ve stanici Pankrác se objeví umělecká práce Jakuba Nepraše, stanici Olbrachtova vyzdobí Vladimír Kokolia. Výtvarníci budou dále spolupracovat s architekty obou stanic. Výtvarná soutěž na další tři stanice bude pokračovat na podzim. Jednotící linií metra D bude modrá barva a také mobiliář.

Pražské vedení města nemůže změnit podobu již chystaného metra, tak hledá alespoň výtvarné zpracování. „Nejraději bych byl, kdyby podoba stanic byla vybrána v mezinárodní architektonické soutěži na každou stanici. Ale to bohužel nejde, protože už byly udělané projekty. Zahodit je a udělat znovu by znamenalo celkové zdržení stavby metra D. Jsem proto rád, že probíhají alespoň výtvarné soutěže. Praha tak neslevuje ani v oblasti estetiky z ambice uskutečnit moderní vize a představit takovou podobu stanic nového metra, která obstojí ve světové konkurenci,“ uvedl pro Echo24 primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

„Chtěli jsme, aby bylo cestování novou linkou metra pro Pražany opravdu příjemné. Když se podíváme na nejstarší stanice pražského metra, mají architektonickou i uměleckou hodnotu, najdete v nich umělecká díla jako mozaiky, plastiky a sklářská díla. V minulosti se stanice metra stavěly jako výstavní skříň města, ze stanic je cítit rukopis architekta a umělce,” popsal náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Evoluce, společnost, pokrok nebo věda

Na každou ze dvou stanic metra dostala hodnotící sedmičlenná komise čtyři návrhy. Výtvarné ztvárnění mělo korespondovat se stanicí a jejím určením, proto byla vypsána zvaná nikoliv otevřená soutěž, vysvětlil ředitel sbírky moderního a současného umění Národní galerie Michal Novotný. V případě stanice Pankrác zvítězil Jakub Nepraš, který si jako dominantní prvek vybral nanočástice. Pracuje s tématy jako evoluce, společnost, pokrok nebo věda. Zároveň se ale snaží o návrat k přírodní podobě. Jeho dílo by mohli lidé vnímat jako pohled do akvária, řekl.

„Ve svém uměleckém ztvárnění stanice Pankrác jsem se snažil, aby komplexně fungoval celek společně s detailem, a chci inteligentně využít čas cestujících, kteří mají čas se zastavit při čekání na vlak. Pracoval jsem s alegorickým rozměrem evoluce, moderních technologií a vynálezů, inspiroval jsem se nanočásticemi, ze kterých jsou složení lidé i vše okolo nás v provázaném superorganismu. Ten se bude měnit s denní dobou, kdy později večer zteplají barvy a zpomalí se animace kvůli lepšímu spánku, nebo při příjezdu soupravy, kdy se naopak stanice rozzáří a začne být aktivnější. 3D sochy nad eskalátory uvidí cestující v různé perspektivě, prostorovost a detailnost videoobjektů se bude plynule měnit díky stoupání a klesání eskalátorů nebo mohou objekty rotovat v průvanu,” uvedl Jakub Nepraš, autor vítězného návrhu pro stanici Pankrác.

Malíř Vladimír Kokolia pracoval s pojmy každodennost a všednost. Nechtěl, aby jeho dílo bylo do očí bijící, ale bylo vnímáno spíše podprahově, uvedl. Rozhodl se zúročit moment čekání, kdy lidé nevědí, kam s očima. Na klenbách stanice se tak objeví soubory figur zabraných shora.

„Klíčem se pro mě stala situace čekání na příjezd soupravy, kdy cestující (pokud nemá před očima mobil) prostě hledí nějakým směrem, zírá do zdi či do dlažby, a různě zabíjí čas. Mimo metro je dnes taková situace vzácná: kde ještě se dá dneska jen tak čekat? Sáhl jsem po způsobu auto-stereoskopickém zobrazování, který někdy používám ve své volné tvorbě, když chci diváka dostat skutečně „do obrazu“. V praxi takový obraz napohled vypadá jen jako dezén, „váleček na zdi“. Při určitém způsobu koukání se ale jeho plošná textura začne jevit jako prostorový obraz. Obvykle si to vyžádá víc než pár vteřin, ale cestující tento čas mají,” uvedl Vladimír Kokolia, autor vítězného návrhu pro stanici Olbrachtova.

 

Vojtěch Šeliga

3. srpna 2019