Kdo chce hlídat ČT a ČRo: Kosatík, Suková, Šlégr, Pikora, Slováček...
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Do rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) se hlásí třeba bývalý ministr kultury za ANO Ilja Šmíd, bývalý šéf TV Barrandov a zpravodajství ČT Roman Bradáč, někdejší ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, bývalá tenistka Helena Suková i bývalý hokejista a poslanec Jiří Šlégr. Mezi kandidáty je třeba také moderátor Luboš Xaver Veselý navržený spolkem šéfa strany Trikolóra Václava Klause mladšího nebo ekonom Vladimír Pikora.
Mandát šesti současných členů televizní rady a dvou členů rozhlasové rady skončí 26. března. Na uvolněná místa se podle seznamu zveřejněného na webu Poslanecké sněmovny hlásí 122 kandidátů, z toho 90 do rady ČT a 32 do rady ČRo. Do televizní rady se hlásí i někdejší nebo současní pracovníci televize. Mezi kandidáty je Bradáč, který kdysi vedl zpravodajství ČT a neúspěšně se ucházel o post generálního ředitele televize. Později byl šéfem soukromé TV Barrandov. Jedním z kandidátů je také redaktor a moderátor ČT Radovan Daněk.
Do rozhlasové rady se hlásí mimo jiné i exministr kultury Šmíd z první Babišovy vlády, který přednáší na Vysoké škole ekonomické a spolupracuje se stanicí ČRo Vltava. Do rady se chce dostat také třeba scenárista a spisovatel Pavel Kosatík, hudebník Felix Slováček nebo bývalý prezident Herecké asociace a aktivista za práva homosexuálů Jiří Hromada.
Kandidátem na místo v radě ČT, který má zkušenosti z médií, je také Luboš Xaver Veselý, vlastním jménem Lubomír Veselý. Nedávno byl Veselý v médiích kritizován za to, že nechal v rozhovoru pro ČRo s premiérem Andrejem Babišem (ANO) přílišný prostor premiérovi bez kritických otázek. Veselý pak označil pořad ČT Newsroom, v němž se ho na kritiku rozhovoru ptali, za „nejodpornější bulvár“
Navržený ekonom Pikora zase nedávno na twitteru kritizoval mladé političky z Finska, které vstupují do vysokých funkcí. „V době, kdy mohou dobře otěhotnět, jsou v politice. Kariéra je pro ně přednější. Až budou chtít děti, budou se divit, že je pozdě,“ napsal. V komentáři pro server Reflex zase kritizoval údajnou promiskuitu bývalého prezidenta Václava Havla.
V době, kdy mohou dobre otěhotnět, jsou v politice. Kariéra je pro ne přednější. Až budou chtít děti, budou se divit, ze je pozdě. Podle mě politika mohla počkat dvacet let. Ty holky nechápou priority a chtějí vládnout. A média je milují a obdivují.https://t.co/KDpqZ8HKzy
— Vladimír Pikora (@VPikora) December 11, 2019
Do mediálních rad jsou navrženi i lidé z byznysu, třeba předseda dozorčí rady Českých drah, bývalý viceguvernér České národní banky a bývalý generální ředitel České spořitelny Kysilka. Mezi kandidáti jsou i někdejší sportovci, například tenistka a nyní psycholožka Suková nebo bývalý hokejista a poslanec Šlégr, který působí ve vedení hokejového klubu v Litvínově.
Patnáctičlenná Rada České televize a devítičlenná Rada Českého rozhlasu jsou orgány, jejichž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly těchto veřejnoprávních médií. Do jejich působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtů těchto médií.
V radě televize v závěru března skončí mandát předsedy rady Jana Bednáře a řadových členů a členek Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka. V radě rozhlasu také nastane změna v jejím čele, protože v březnu skončí předsedkyně Hana Dohnálková i místopředseda Jiří Vejvoda.
V prvním únorovém týdnu uspořádá sněmovní volební výbor veřejné slyšení s kandidáty na uvolněná místa. Následně zúží počet kandidátů, aby na jedno volné místo připadali vždy tři. V závěrečné sněmovní volbě se tak v březnu utká 18 lidí o místa v radě ČT a šest o místa v radě ČRo.