Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského listopadu. Základní úroková sazba je nyní na nejvyšší hodnotě za posledních deset let. 

Podle vyjádření analytika BH Securities Štěpána Křečka pro Echo24 má krok ČNB tendenci k tomu nutit banky, aby zdražovaly hypotéky. „Tedy aby se na hypotékách zvyšovaly úrokové sazby. Co sledujeme v prvním kvartále roku, je paradoxní situace. A vyplývá z toho, že banky neplní své plány. Oproti loňskému roku jsou objemy poskytnutých hypoték výrazně nižší, kvůli tomu banky snižují úrokové sazby na hypotékách, a snaží se tak nalákat nové klienty. Proti tomuto trendu jde právě opatření ČNB, které manévrovací prostor pro další snižování sazeb výrazně zúží. Možná, že to povede k tomu, že banky přestanou snižovat úrokové sazby nebo je dokonce opět zvýší,“ uvedl Křeček.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se dnešní rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020,“ uvedl Rusnok. Guvernér dodal, že zvýšení úrokových sazeb, které nová prognóza předvídá, nastalo dnes. „A pokud jde o další vývoj, ten je otevřený. Prognóza nevidí potřebu dalšího zvyšování sazeb v zhruba následujícím roce,“ uvedl Rusnok.

Zároveň upozornil, že do budoucna nelze vyloučit zvýšení ani snížení sazeb. Základní scénář odhadů ČNB s tím ovšem nepočítá. „Prognózu aktualizujeme a žijeme v prostředí velmi proměnlivém, ve kterém se nejistoty zdůrazňují v plynoucím čase, proto nelze vyloučit žádný pohyb. Tedy ani zvýšení, pokud by to bylo nutné. Ale stejně tak si hypoteticky dokážu představit i pohyb opačným směrem, pokud by se situace dramaticky změnila. Nic z toho ale není hlavní scénář,“ uvedl.

Důvodem pro zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj české ekonomiky. V prvním čtvrtletí rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. „Nárůst sazeb je reakcí na domácí inflační tlaky,“ řekl Rusnok.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici zdražení hypoték neočekávají

Dnešní zvýšení úrokových sazeb České národní banky je podle většiny analytiku letos poslední. Hlavním důvodem rozhodnutí bankovní rady je vysoký růst inflace, která by však podle prognóz měla zpomalovat, vyplývá z komentářů analytiků. Přes navýšení sazeb zdražování hypoték neočekávají.

Vedle inflace by k dalším důvodům zvýšení sazeb ČNB mohly podle ekonomů patřit vyhlídky na slabší kurz koruny nebo oslabení některých nejistot v zahraničí, například odložení brexitu. „Bankovní rada se tímto krokem snaží dohnat ekonomický cyklus, který ji předstihl. Ale dohnat už nestihne,“ podotkla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Většina ekonomů totiž soudí, že inflace v česku nyní kulminuje a navíc se dá očekávat zpomalení růstu HDP. „Růst cenových tlaků by tak postupně měl zpomalovat a ČNB se bude více soustředit na vnější rizika v podobě slabšího hospodářského růstu na našich hlavních exportních trzích,“ řekl Radomír Jáč z Generali Investments CEE.

Další vývoj úrokových sazeb podle ekonomů ovlivní i ekonomická situace v zahraničí. Zpomalování zejména německého trhu by podle nich mělo další zvyšování sazeb v Česku zastavit. „Dokud se situace ve světě výrazně nezlepší, ČNB nebude mít letos příliš důvod je dále zvyšovat,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

Centrální banka tak nejspíš počká na další vývoj v zahraničí. Podle Horské bude její další krok ohledně sazeb naopak směřovat dolů, blíže k úrokových sazbám eurozóny. „Dnešní rozhodnutí rady tak završilo aktuální cyklus zvyšování sazeb v Česku,“ dodala.

Dnešní zvýšení úrokových sazeb bylo očekávané, analytici proto nečekají zásadní reakci u hypoték. „Ty již zdražovaly v uplynulých měsících a proti dalšímu zvyšování hovoří oslabená poptávka, i díky novým regulacím ČNB,“ upozornil hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Problematičtější ovšem může být přístup firem k bankovním půjčkám. Bartoň podotkl, že banky jsou nyní opatrnější a od centrální banky dostanou vyšší úrok než dosud. „Motivace půjčovat firmám se tak může ještě snížit, i proto kvete trh firemních dluhopisů,“ dodal.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.