Premiér Andrej Babiš (ANO) měl podle serveru Investigace.cz anonymně založit několik firem v takzvaných daňových rájích, do kterých následně nalil 381 milionů korun, jež později využil k nákupu šestnácti nemovitostí ve Francii včetně zámečku Château Bigaud na Azurovém pobřeží. Kolem celé transakce panuje řada nejasností a ani Babišovi se příliš nedaří je vysvětlit. Babiš v pondělí nejdřív řekl, že žádné nemovitosti ve Francii nevlastní. Poté však připustil, že nemovitosti, které v roce 2009 koupil, jsou nyní pravděpodobně součástí svěřenského fondu, stejně jako holding Agrofert. Do celé aféry pak vnesl zmatek výrokem, že „šlo pouze o půjčku, která se mu vrátila“. Transakcí se bude zabývat i česká policie.

Andrej Babiš od začátku nepopírá, že k transakci v roce 2009 došlo, směrem ke společnosti na Britských panenských ostrovech mělo nicméně jít o pouhou půjčku. „Nevlastním žádný offshore, nevlastním žádnou nemovitost ve Francii, a všechny peníze, které jsem tehdy půjčil, jsem dostal nazpátek, nechť to policie prověří,“ řekl Babiš dnes pro Českou televizi. „A kvůli českému zákonu lex Babiš nemám už ani svoji bývalou českou firmu,“ cituje Babiše Blesk.cz

Premiér připustil, že politik by takto postupovat neměl, k transakci nicméně došlo ještě předtím, než do politiky vstoupil. „Samozřejmě politik si to nemůže dovolit, ale já jsem tu transakci dělal před 12 lety,“ řekl. „Oni říkají, že je to podezření z praní špinavých peněz. Já jsem ty peníze poslal z české banky jako půjčku, ty peníze byly zdaněné a vráceny ještě předtím, než jsem šel do politiky,“ dodal.

Pro TV Nova řekl, že mu transakci přes strukturu firem doporučila francouzská realitní kancelář. Zopakoval, že nemovitost nevlastnil ani nevlastní. V odpovědi na opakovaný dotaz potom připustil, že je nyní „pravděpodobně ve svěřenském fondu“. Není tak jasné, jak je s vlastnictvím nemovitostí spojena půjčka, o které Babiš opakovaně mluvil.

Nejasností si všímá také investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Je možné, že on (Babiš) přímo nevlastní nemovitost ve Francii, ale vlastní společnost, která tuto nemovitost drží. A této společnosti evidentně musel poskytnout dostatek financí na zakoupení této nemovitosti. To je taková technikálie, de facto hraní se slovy,“ řekl v Interview ČT24 Jonáš.

„Druhá věc je, že jestliže říká, že poskytl půjčku, která následně byla vrácena, tak mi to nedává smysl, protože jestli poslal finance do jedné z těchto firem, tak tyto peníze byly použity k zakoupení této nemovitosti. Za tu musel někdo zaplatit těch zhruba 15 milionů eur. Takže tam nebylo co vracet,“ zapochyboval investiční bankéř v ČT.

Zveřejněnými informacemi se bude zabývat i Policie ČR. „Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV bude ve věci konat, a to nejen ohledně premiéra České republiky, ale i všech občanů ČR, kteří jsou v tzv. kauze Pandora Papers uvedeni,“ uvedl Ibehej. Více informací podle něj NCOZ nyní poskytovat nebude. Babiš opakovaně odmítl, že by v případu Pandora Papers udělal něco nezákonného.

Podle advokáta Jana Vučky, specialisty na trestní právo, bude zřejmě policii zajímat, odkud zmiňované peníze pochází, a zda byly řádně zdaněné. „Podobné struktury se budují i ze zcela legálních důvodů. Nejspíše každý miliardář je má. Od jisté úrovně jmění vám zkrátka již nestačí platební karta a bankomat. Ale také se často používají k ukrytí majetku z nepoctivých zdrojů nebo k daňovým únikům. Předpokládám, že právě to bude zajímat úřady nejvíce. Český daňový rezident musí v ČR danit i příjmy ze zahraničí, leda by to vylučovala dohoda o zamezení dvojího zdanění. Když však skryjete své vlastnictví za offshorovou strukturou, nemusí se český finanční úřad o zdanitelném příjmu dozvědět,“ uvedl advokát Vučka.

„Je to načasované před volbami,“ říká Babiš

Podle Babiše bylo zveřejnění celé kauzy načasováno záměrně těsně před volbami. „Je to načasované před volbami, aby se ovlivnila veřejnost, aby mě to poškodilo. Dvanáct let stará věc,“ uvedl Babiš pro ČT s poukazem na to, že tehdy nebyl politikem.

Server Investigace.cz uvádí, že na datu zveřejnění se muselo shodnout přes 600 novinářů z celého světa, kteří na projektu Pandora Papers pracovali. Spolupracuje na něm třeba Süddeutsche Zeitung, Le Monde, německá televize NDR a ARD, britská BBC nebo americký deník Washington Post.