Dvě poschodí v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze hostí po čtyři měsíce velkorysou kolekci obrazů českých (a také francouzských) malířů. Vybraným dílům je společné místo vzniku, respektive místo, jež posloužilo jako zdroj inspirace: Bretaň, západní výspa Francie, poloostrov o rozloze 27 tisíc kilometrů (to je zhruba jako výměra Jihočeského, Plzeňského a Středočeského kraje), kde dnes žije 3,3 milionu obyvatel. 

„Jsem zde v Bretoňsku hostem hrabat z Lariboisierů, přátel našich z Paříže. Paříž je krásná po čas šesti měsíců, na delší dobu hrozná. Jsem nejšťastnějším člověkem na tři měsíce, jsa velkoměstského života vzdálen, zproštěn všech diners a soiré, bálů a všech čertů. Žiji zde jako bůh a po probdění tolika nocí v tom božském babyloně pařížském spím zase jednou jako sysel. Profituji tolik z té krásné přírody, že ani toho nejpotřebnějšího času nestrávím pod střechou, nýbrž (je-li čas) odebírám se na blízký pahorek a s čarokrásnou vyhlídkou na moře dvacet pět kilometrů vzdálené, s pohledem na horu Le Mont-Saint-Michel, a oddávám se těm příjemným pocitům...“ Těmito slovy líčil Václav Brožík (nahoře jeho obraz Děti v lese, 1891) okouzlení Bretaní v dopise Josefu Václavu Myslbekovi. De facto promluvil i za ty české výtvarníky, své předchůdce, současníky a následovníky, kteří si tento kraj rovněž oblíbili a ve své tvorbě lásku k němu uplatnili.

Ovšemže Češi nebyli jediní Evropané, které tento dříve odlehlý, rustikální, syrový a drsný kout Francie lákal ke kratším či delším, jednorázovým i opakovaným tvůrčím pobytům. „Bretaň přitahovala výtvarné umělce odjakživa, ale významným uměleckým centrem se díky tzv. pontavenské škole stala především na přelomu 19. a 20. století, kdy začala být atraktivní pro modernisticky orientované malíře. V té době se tam sjížděly desítky malířů z celého světa, od Ameriky po Rusko, od severních států pro jižní Evropu,“ připomíná Anna Pravdová (spolu s Kristýnou Hochmuth kurátorka výstavy) v obrazově bohaté knize vydané Národní galerií (nejen) pro návštěvníky expozice.

Poprvé takto pohromadě můžeme vidět, jak své bretaňské zážitky zobrazili Jaroslav Čermák, Antonín Chittussi, Josef Čapek, Alén Diviš, Karel Špillar, Otakar Lebeda či Věra Jičínská, vedle nich i tři z Čechů, jejichž jména jsou známa také vzdělanějším Francouzům: Alfons Mucha, František Kupka a Toyen. Bohatě je zastoupen Jan Zrzavý, francouzskému publiku spíš neznámý, pro něhož bylo setkání s Bretaní zásadní. Dobře si byl vědom osobitosti svého výtvarného rukopisu. V roce 1941, kdy na cestu do Bretaně už nebylo pomyšlení (naposledy se tam vypravil roku 1947), prohlásil: „Mylné je zdání, že moje malba, moje bretaňské krajiny, mají něco francouzského, ať v pojetí, či provedení… žádný francouzský malíř nevidí a nemaluje Bretaň jako já, nikdy jsem nic podobného neviděl.“

Součástí výstavy i stejnojmenné knihy je mapa Bretaně s vyznačenými místy pobytů českých umělců. Je bohatě zabydlená, třeba jmenovaný Jan Zrzavý je na ní spojen s devíti lokalitami, Věra Jičínská se třemi, stejně tak Václav Brožík, čteme tu jména Rudolf Kremlička, Tavík František Šimon, Karel Špillar, Julie Winterová-Mezerová a další.

A Paul Gauguin, jehož známý obraz (ve sbírkách Národní galerie) dal jméno celé výstavě? V expozici se ocitl v roli jakéhosi prostředníka mezi českými a francouzskými umělci okouzlenými Bretaní. Jak známo, Gauguin se v Paříži koncem devatenáctého století spřátelil s Alfonsem Muchou (ten mu dokonce na několik měsíců půjčil svůj ateliér, když se slavný Bretaněc vrátil po dvou letech strávených na Tahiti zcela bez peněz), je tedy jaksi „náš“, spolu s ním jsou v paláci Kinských prezentováni i další Francouzi, s nimiž jejich čeští souputníci sdíleli okouzlení bretaňskou krajinou i lidmi. Součástí výstavy jsou i etnografické exponáty a rovněž třeba dobové plakáty, propagující Bretaň například na pařížských nádražích.

Je těch dojmů z kreseb, maleb i plastik k nepobrání. Návštěvník má skoro chuť vyrazit k hlavnímu nádraží a koupit si tam jízdenku do Rennes.                

Bonjour, Monsieur Gauguin. Čeští umělci v Bretani 1850–1950. Praha, NG, palác Kinských, od 16. 11. 2018 do 17. 3. 2019.