Nehodovost na železnici

Reakce na častou nehodovost. Dráhy provedly 300 kontrol strojvůdců, systémové chyby ale nezjistily

Nehodovost na železnici
Reakce na častou nehodovost. Dráhy provedly 300 kontrol strojvůdců, systémové chyby ale nezjistily

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

České dráhy provedly od minulého týdne 300 namátkových kontrol strojvůdců, nezjistily žádná systémová pochybení. Podle podniku jsou příčinou nehod z posledních týdnů lidská selhání, jejich chyby se různí. Podnik kvůli incidentům také rozšíří praktickou výuku svých strojvůdců. Novinářům to po středečním jednání vedení společnosti řekl generální ředitel státního dopravce Miroslav Kupec. Dráhy prosazují kontrolní systém, který by monitoroval, zda strojvůdci místo odpočinku nejezdí u konkurence.

Na železnici se v poslední době stalo několik nehod, České dráhy proto minulý týden zintenzivnily kontroly práce svých strojvůdců. Kontroloři ověřují přípravu strojvůdců před jízdou a následně jejich chování během cesty. Podle Kupce zpřísněné kontroly žádná systémová pochybení nezjistily a zaměstnanci předpisy dodržují.

Podle šéfa dopravce tak jsou za incidenty převážně individuální selhání strojvůdců. Chyby podle něj dělají mladší i starší strojvůdci, a to na různých tratích a v odlišných vozech. „Neexistuje žádný společný jmenovatel těch nehod, jde o různé chyby,“ řekl.

Kontroly budou podle něj pokračovat. Kupec připomněl, že podnik rovněž prosazuje zavedení tzv. monitoringu licence strojvedoucích, který vytvořil Drážní úřad. Dopravci by v takovém případě museli před každou jízdou zadat údaje strojvůdce a systém by zjistil, zda strojvůdci například nejezdí místo odpočinku u konkurence. Zavedení systému je součástí návrhu novely zákona o drahách, který nyní řeší poslanci.

Kupec souhlasí s nápadem na bodové hodnocení strojvůdců, o němž v úterý hovořil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Šéf státního dopravce naopak nechce zavádět do kabin strojvůdců kamery, podle něj by to na strojvůdce vytvořilo tlak, který by mohl vést k nervozitě a dalších chybám.

Vedení podniku se na dnešním jednání shodlo, že je vhodné rozšířit praktický výcvik strojvůdců. Současná celková roční výuka se nerozšíří, větší důraz ovšem chce dopravce klást právě na praxi. „V minulosti strojvůdci museli absolvovat 30 týdnů praktické výuky. To se poté snížilo, nyní se ovšem chceme k tomuto číslu znovu přiblížit,“ uvedl Kupec.

Zákon vyžaduje minimálně 12 týdnů praktického výcviku nového strojvedoucího. České dráhy podle mluvčího Radka Joklíka nyní mají praxi na 16 až 24 týdnů podle individuálních schopností uchazeče. Praktická výuka zahrnuje vedle jízdního zácviku manipulaci se železničními vozy, například posunování vlaků.

Větší praxe podle ČD pomůže strojvůdcům získat větší jistotu při jízdě. Podnik kvůli tomu pořídí dva tréninkové trenažéry – budou je používat i starší strojvedoucí, kteří by se tak mohli zbavit špatných návyků.

Podle konkurenčního RegioJetu současné nehody a případná přepracovanost nesouvisí s tím, že by strojvedoucí jezdili u konkurence. „To je naprosto marginální problém. Strojvedoucí mají u ČD tolik povinných přesčasů, že nemají čas na to jezdit pro nějakého jiného dopravce,“ řekl mluvčí dopravce Aleš Ondrůj. Podle něj by se takový postup strojvedoucím nevyplatil.

V Česku je dlouhodobý nedostatek strojvůdců, chybí jich asi 300. Právě to je podle Federace strojvůdců ČR jednou z hlavních příčin rostoucích chyb. Strojvůdci jsou podle federace přetěžováni. Kupec dnes přiznal, že České dráhy přesčasy využívají, ale neporušují při tom zákonné limity. Zopakoval, že chyby a jejich příčiny jsou různé a není za nimi přepracovanost.

Bodový systém by mohl strojvůdce připravit o licenci

O zavedení bodového systému pro strojvůdce v úterý hovořil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Strojvůdci by tak po po vzoru bodového hodnocení řidičů v silniční dopravě dostávali trestné body za přestupky spáchané při výkonu služby. Při nasbírání určitého počtu bodů za opakované nebo závažné chyby by jim Drážní úřad mohl pozastavit platnost licence, případně ji úplně odebrat.

Podle Koláře je příprava bodového systému zatím na začátku, do několika týdnů by mohl být představen první návrh. „Musíme obodovat jednotlivé mimořádnosti a zamyslet se nad pozastavením nebo odebráním licence, případně možností mimořádných přezkoušení,“ popsal Kolář. V současné době podle něj zákon podobný nástroj, který by trestal časté chyby strojvůdců, nezná. Strojvůdce tak může o licenci přijít pouze, pokud ztratí zdravotní způsobilost, je pravomocně odsouzen za trestný čin spojený s výkonem služby, nebo se jí sám vzdát.

Strojvůdcům uděluje licenci Drážní úřad. Oproti minulosti mají uchazeči pouze tři pokusy na složení zkoušek, dříve byl počet pokusů neomezený. Strojvůdci musí splnit teoretické i praktické podmínky pro výkon služby. Strojvůdci s licencí ovšem nemohou automaticky řídit jakýkoliv vlak. K provozu různých osobních či nákladních vlaků či řízení různých typů souprav musí mít strojvůdci příslušné osvědčení.

Počet mimořádných událostí na železnici letos prudce vzrostl, za první dva měsíce jich inspektoři museli řešit 220, meziročně o čtvrtinu více. Zatím poslední případ se stal v úterý ráno v Brně na hlavním nádraží, kde se srazily dva vlaky. Podle Drážní inspekce bylo 22 cestujících zraněno, záchranáři evakuovali z vlaků 250 lidí.

,

6. března 2019