balkánský Schengen

Albánie chce vytvořit se sousedy balkánskou obdobu Schengenu

balkánský Schengen
Albánie chce vytvořit se sousedy balkánskou obdobu Schengenu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Albánský premiér Edi Rama se vyslovil pro vytvoření balkánské obdoby schengenského prostoru, který by zahrnoval sousední země Albánie. Podle místních médií to uvedl po středečním setkání se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem v Tiraně, s nímž uzavřel dohodu o vzniku společného hospodářského prostoru. Obě země doufají v zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií letos v červnu.

Rama uvedl, že "dříve či později budou občané Severní Makedonie a Albánie přecházet hranice bez jakýchkoli překážek". "Schengenský model by se měl rozšířit na celý region - Kosovo, Severní Makedonii a Černou Horu - a já věřím, že se do tohoto procesu všechny státy zapojí. (...) Jestliže to máme učinit se členskými zeměmi EU, pak nám nic nebrání učinit to mezi sebou - dnes, a ne zítra," řekl albánský premiér.

Zdůraznil přitom, že Albánie tento proces již zahájila s Kosovem. Od února funguje společný hraniční přechod a později během roku by měly být kontroly odstraněny úplně.

Dvojice premiérů také vyjádřila přesvědčení, že na červnovém summitu v Bruselu zahájí EU přístupové rozhovory s oběma zeměmi, neboť pro tento krok Skopje i Tirana podle nich splnily veškeré podmínky. Vstup do EU je strategickým cílem obou vlád.

Integrační proces Albánie však zpomalují pomalé reformy zejména v oblasti soudnictví, které není dostatečně imunní vůči vlivu politické moci i organizovaného zločinu. V případě Severní Makedonie dlouhou dobu blokoval zahájení přístupových rozhovorů nyní již vyřešený spor s Řeckem o název země, ale také autoritářský způsob vládnutí bývalého premiéra Nikoly Gruevského.

V Severní Makedonii žije početná albánská menšina, která tvoří až čtvrtinu veškerého obyvatelstva a jejíž vztahy s makedonskou většinou jsou dlouhodobě napjaté. V roce 2001 stála země na hraně občanské války. Po nástupu Zaeva do pozice premiéra v roce 2017 se však vztahy s albánskou menšinou i samotnou Albánií výrazně zlepšily, neboť vláda učinila Albáncům řadu ústupků, zejména v oblasti používání albánského jazyka při úředním styku.

,

13. března 2019