sjezd KDU-ČSL

Klidnou sílu čeká rozruch. Po osmi letech vymění KDU-ČSL svého předsedu

sjezd KDU-ČSL
Klidnou sílu čeká rozruch. Po osmi letech vymění KDU-ČSL svého předsedu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Tradiční českou stranu KDU-ČSL čeká zásadní změna. Po osmi letech a čtyřech měsících odejde v pátek z pozice předsedy KDU-ČSL z vlastního rozhodnutí Pavel Bělobrádek. Sjezd nyní opoziční KDU-ČSL bude v Brně vybírat Bělobrádkova nástupce minimálně ze tří kandidátů. O vedení strany se ucházejí dosavadní místopředsedové Jan Bartošek a Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný. Každý sází na něco jiného, výraznou změnu kurzu strany a odchýlení od nynější politiky lidovců ale neavizuje žádný z nich.

Pavel Bělobrádek v čele KDU-ČSL stanul v listopadu 2010 jako takřka neznámý krajský politik, a to půl roku poté, co strana propadla ve volbách do Poslanecké sněmovny. O tři roky později ji někdejší veterinární inspektor dovedl zpět do poslaneckých lavic, lidovci také znovu prošli pod jeho vedením hlavním vchodem do vládní Strakovy akademie.

Volbu nového předsedy mají lidovci naplánovanou na páteční odpoledne, do večera chtějí vybrat i nové předsednictvo a zástupce do nejvyššího stranického orgánu mezi sjezdy – celostátní konference. V sobotu bude sjezd na brněnském výstavišti pokračovat diskusí o změně stanov a směřování politiky KDU-ČSL. Představí se také lidovečtí kandidáti pro květnové volby do Evropského parlamentu.

V neděli si KDU-ČSL v Brně připomene 100. výročí založení strany. Ustavující zemský sjezd ČSL v Čechách se konal 5. a 6. ledna 1919 v Praze. Na Moravě se zemský sjezd poprvé sešel v Brně o tři týdny později. Nyní je KDU-ČSL s více než 22 000 členy druhou nejpočetnější stranou české politické scény.

Změnou v čele strany chce Bělobrádek dodat lidovcům novou dynamiku. Plánovanou výměnu přirovnává k obměně trenéra ve fotbalu. „Vím, že po těch osmi letech člověk už nepřináší tolik energie a nových přístupů, jak by měl, takže si myslím, že straně prospěje, pokud bude nový předseda,“ řekl loni na podzim. Připomněl tehdy, že překoná délku předsednictví Josefa Luxe a stane se nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou lidovců. Na sjezdu před dvěma lety Bělobrádek porazil zlínského hejtmana a senátora Jiřího Čunka, když dostal 84 procent hlasů. Pro Bělobrádka hlasovalo 227 delegátů z 276 přítomných.

Tři muži a jedno křeslo předsedy

Páteční volba předsedy jasného favorita nemá. Nováčkem v politice je mezi uchazeči dvaačtyřicetiletý Výborný, který byl do Sněmovny zvolen v roce 2017 na Pardubicku. Sedmačtyřicetiletý předseda poslaneckého klubu Bartošek je místopředsedou strany od června 2011. Předsedá krajskému výboru KDU-ČSL v Jihočeském kraji, poslancem je od října 2013, v letech 2013 až 2017 byl místopředsedou sněmovny. Osmatřicetiletý exministr zemědělství Jurečka zastává post statutárního zástupce předsedy strany od roku 2011, je zastupitelem Olomouckého kraje.

Marek Výborný chce z KDU-ČSL vůdčí konzervativní proevropskou sílu v ČR. „Poptávka po inteligentní a důsledné křesťansko-demokratické politice tady je, ukázaly to např. poslední prezidentské volby a velmi dobrý výsledek Pavla Fischera,“ uvedl pro Echo24 Výborný s tím, že strana má lépe prezentovat své priority. Jmenoval vzdělávání, prorodinnou politiku, téma exekucí a oddlužení.

Jan Bartošek slibuje stranu otevřít. „Jako předseda stranu otevřu, mladým lidem, ženám, ale také šikovným nestraníkům, které politika zajímá, je jim blízká KDU-ČSL. Lidem, kteří se nějakým způsobem angažují, mají nápady, jsou aktivní a nejsou lhostejní. Takové lidi potřebujeme. Zároveň znovu objedu regiony a setkám se s našimi členy a příznivci. Osobní kontakt je nenahraditelný,“ řekl Bartošek.

Exministr zemědělství Marian Jurečka mluví zase o praktické politice. „Chci, aby naše politika byla více praktičtější a řešila systematicky racionálně problémy lidí a naší země. Chci zlepšit komunikaci, marketing a osobní setkávání s lidmi po cele ČR. Toto dělám ve svém kraji dlouhodobě a ukázalo se, že to má úspěch, protože ve volbách v roce 2017 jsme byli v Olomouckém kraji jediní, kteří v rámci KDU-ČSL dokázali zvýšit volební výsledek oproti volbám v roce 2013,“ uvedl Jurečka.

O funkci první místopředsedkyně strany se uchází senátorka Šárka Jelínková. Místa v předsednictvu chtějí obhájit poslanec Ondřej Benešík, exministr kultury Daniel Herman a poslanec Jiří Mihola. Nově se o místo v úzkém vedení KDU-ČSL budou ucházet náměstek jabloneckého primátora Štěpán Matek a náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec. Delegáti budou volit čtyři řadové místopředsedy.

KDU-ČSL má více než stoletou historii, nyní je v opozici

Československá strana lidová (ČSL) v Čechách vznikla na základě stran křesťanskosociální, katolicko-národně konzervativní a Konzervativní lidové strany. Ustavující zemský sjezd ČSL v Čechách se konal 5. a 6. ledna 1919 v Praze. Rovněž na Moravě 1. zemský sjezd, který se konal 26. ledna 1919 v Brně, schválil návrh výkonných výborů křesťansko-sociální a katolicko-národní strany ze září 1918 na sloučení a přejmenování na Československou stranu lidovou.

V roce 1922 byl zřízen společný ústřední výbor obou zemských organizací ČSL. Na podzim roku 1938 byla strana rozpuštěna a obnovena byla v roce 1945 jako strana Národní fronty. Po roce 1989 se lidovci zařadili mezi hlavní parlamentní strany. V březnu 1992 se ČSL sloučila s Křesťanskou a demokratickou unií v KDU-ČSL.

Vojtěch Šeliga